WEINMANNIA VULCANICOLA J. F. Morales

Čeleď: Cunoniaceae – opaduňovité

Weinmannia vulcanicola

Rozšíření: Zřejmě endemit Kostariky; nedávno – v roce 2005 – popsaný druh, dnes známý z několika horských skupin od oblasti Monteverde až po panamskou hranici.

Ekologie: Stanovištěm jsou vlhké horské lesy, okraje pastvin a otevřených míst v nadmořské výšce 2300–3000 m.

Weinmannia vulcanicola

Popis: Stálezelený keř 2–8 m vysoký; větve jsou hustě krátce rezavě nebo hnědorezavě chlupaté, později někdy olysávají. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, s (5–)7–12(–14) jařmy; řapíky jsou nekřídlaté, 4–6 mm dlouhé, hustě plstnaté; listové vřeteno je křídlaté, s křídly 1,5–2,5(–3) mm širokými; čepel lístků je eliptická, (0,6–)0,8–1,5 cm dlouhá a 0,3–0,8 cm široká, kožovitá, obvykle na líci lysá a na rubu s chlupatými žilkami, na bázi zaokrouhlená až uťatá, na okraji vroubkovaná až pilovitá, na vrcholu tupá nebo uťatá. Květenství jsou hrozny 6–12 cm dlouhé, na vřeteni roztroušeně rezavě chlupaté; květní stopky jsou 2–4 mm dlouhé; cípy kalicha jsou 0,7–1 mm dlouhé; korunní lístky jsou asi 2 mm dlouhé, bělavé; tyčinek je 10, delších než květní obaly; semeník je svrchní. Plodem je lysá tobolka o průměru 4–5 mm.

Weinmannia vulcanicola
Weinmannia vulcanicola
Weinmannia vulcanicola

Fotografovala Věra Svobodová, dne 25. 3. 2017 (Kostarika, Volcán Poás).