Syn.: Diplomorpha uva-ursi (A. Gray) A. Heller, Wikstroemia foetida var. glauca Wawra, Wikstroemia foetida f. humilis Wawra, Wikstroemia monticola var. occidentalis Skottsb.
Čeleď: Thymelaeaceae – vrabečnicovité
Rozšíření: Endemit Havajských ostrovů, roste na ostrovech Kauai, Oahu, Molokai a Maui.
Ekologie: Roste na větrných pobřežních stanovištích, na suchých hřebenech, otevřených svazích a římsách, na lávových polích a v dalších suchých otevřených biotopech, v nadmořské výšce od 3 až do 500 m.
Popis: Rozložitý nebo poléhavý bohatě větvený dvoudomý keř, dorůstající výšky až 1,5 m a až 3,5 m v průměru. Borka mladých větví je šedá, žlutá nebo červenohnědá. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, oválné až okrouhlé a obvykle méně než 1 cm dlouhé, na líci tmavě zelené nebo šedozelené a na rubu světle zelené. Trubkovité žluté až žlutozelené květy jsou jednopohlavné, dlouhé asi 1 cm. Plodem jsou kulovité bobule, ve zralosti žluté, oranžové nebo červené. Bobule obsahují jediné semeno.
Záměny: Na Havajských ostrovech se vyskytuje 12 endemických druhů rodu Wikstroemia. Velmi podobný druh Wikstroemia monticola je vždy malý strom, kdežto W. uva-ursi je rozložitý keř.
Využití: Oblíbený keř ve výsadbách havajských zahrad a parků, ozdobný listem i barevnými plody. Sporadicky kvete celoročně. Používá se jako půdopokryvná rostlina, do živých plotů a do velkých kontejnerů. Původní Havajci používali kůru jako zdroj vláken pro výrobu lan. V tradiční medicíně byla míza součástí projímavých směsí. Bylo zjištěno, že etanolové extrakty z tohoto druhu mají protinádorovou aktivitu.
Poznámka: Rod je pojmenován na počest Johana Emanuela Wikströma (1789–1856), švédského botanika a autora několika prací o čeledi Thymelaeaceae.
Fotografováno dne 14. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, ostrov Oahu, Pearl Harbor).