WILLEMETIA STIPITATA (Jacq.) Dalla Torre – pleška stopkatá / willemetka stopkatá

Syn.: Barkhausia apargioides Spreng., Calycocorsus hieracioides F. W. Schmidt, Calycocorsus stipitatus (Jacq.) Rauschert, Chondrilla peltidium Moritzi, Chondrilla stipitata (Jacq.) Sch. Bip., Crepis apargia Pers., Crepis apargioides Willd., Hieracium stipitatum Jacq., Willemetia apargioides Rchb., Willemetia hieracioides Neck.
Česká jména: pleška stopkatá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: willemetka stopkatá (Dostál 1950)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Willemetia stipitata

Rozšíření: Nominátní poddruh se vyskytuje ve středních a východních Pyrenejích, v Alpách a jejich předhůřích, na sever zasahuje až do ČR. Na našem území je pleška stopkatá známa z jižních Čech, kde je zejména na Šumavě a v jihovýchodní části Šumavsko-novohradského podhůří hojná. Směrem na sever vyznívá na jih Českého lesa, na Plánický hřeben a přes Českomoravskou vrchovinu dosahuje až do okolí Žďáru nad Sázavou. Nález v Beskydách se vztahoval k zavlečeným rostlinám. Na Slovensku neroste. Poněkud odlišný poddruh Willemetia stipitata subsp. albanica roste v Albánii, Makedonii a severním Řecku.

Ekologie: Typickým stanovištěm jsou vlhké až rašelinné louky až přechodová rašeliniště, přežívá i v náletových lesících. Často roste v rozvolněné vegetaci na polštářích mechu, provází spíše kyselé podklady. V ČR roste v nadmořských výškách 420–1250 m, v Alpách vystupuje i do alpínského stupně do výšek kolem 2000 m.

Willemetia stipitata

Popis: Vytrvalá bylina s krátkým šikmým nebo vodorovným oddenkem, bez výběžků; lodyhy jsou přímé, (20–)30–50(–80) cm vysoké, duté, mělce rýhované, dole téměř lysé, pod květenstvím hustě chlupaté, s černými stopkatými žláznatými chlupy a kratšími bělavými chlupy nežláznatými. Listy tvoří přízemní růžici, jsou oddáleně zubaté, obvejčité, 3–8 cm dlouhé a 1–2 cm široké, sivozelené, lysé; lodyžní list je zpravidla jediný. Úbory bývají na lodyze (1–)2–3(–5), skládají chudou latu; zákrov je obráceně kuželovitý až polokulovitý, s dlouhými černými žlázkami a kratšími světlými nežláznatými chlupy; zákrovní listeny jsou dvouřadé, vnější jsou nestejné, šídlovitě kopinaté, vnitřní poněkud širší, 8–12 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, tupě špičaté, na okraji se světlým lemem; všechny květy jsou jazykovité, až 1,5–2,5 cm dlouhé, žluté. Nažky jsou kuželovité, 3,5–4 mm dlouhé, žlutohnědé, na vrcholu s límečkem tvořeným 5 vroubkovanými šupinami, s kratičkým zobánkem; chmýr je čistě bílý, drsný.

Záměny: Velmi typická šumavská rostlina; vypadá jako drobný jestřábník nebo škarda. Od jestřábníků se liší na první pohled sněhobílým chmýrem; ten se vyskytuje u většiny druhů rodu Crepis, liší se především tvarem nažek. Listy nápadným šedozeleným zbarvením poněkud připomínají chlupáček myší ouško (Pilosella lactucella), jsou však širší a rostliny nikdy netvoří nadzemní výběžky, charakteristické je rovněž květenství s několika úbory s dosti velkými, tmavými, žláznatými zákrovy.

Ohrožení a ochrana: Vzhledem k lokálnímu výskytu byla pleška stopkatá v Červeném seznamu květeny ČR zařazena mezi ohrožené druhy (C3), ve stejné kategorii je chráněna i zákonem (§3).

Poznámka: Rod Willemetia je příbuzný spíše rodu Chondrilla a patří tedy do širšího příbuzenstva salátů; vyznačuje se příjemně hořkou chutí. V rodu se rozlišují jen 2 druhy, kromě toho našeho je známa ještě Willemetia tuberosa na Kavkaze a v jeho předhůří.
Rodové jméno upomíná na francouzského botanika Pierre-Rémi Willemeta (1735–1807).

Willemetia stipitata
Willemetia stipitata
Willemetia stipitataWillemetia stipitata
Willemetia stipitata
Willemetia stipitata

Fotografováno dne 23. 6. 2013 (Česko, Čechy, vojenský újezd Boletice, Ondřejov).