Syn.: Xylosphaera longipes (Nitschke) Dennis
Čeleď: Xylariaceae Tul. et C. Tul. – dřevnatkovité
Xylaria longipes
Rozšíření: Je rozšířená v Evropě, dosti hojná v karpatských lesích.
Ekologie: Roste po celý rok na odumřelém dřevu listnatých stromů – pařezech, ležících kmenech a větvích, především javorů, habrů a buků.
Xylaria longipes
Popis: Plodnice (stromata) jsou vysoké 3–11 cm, mají průměr 0,3–1 cm, tvar válcovitý, kyjovitý nebo jazykovitý. Jsou většinou jednoduché, nerozvětvené. V mládí mají bělavou až našedlou barvu, později jsou tmavě hnědé až černé, s drsným až bradavčitým, někdy vrásčitým povrchem, ve stáří s drobnými prasklinkami. Dužnina je bílá, paprsčitě vláknitá, nese pod povrchem zanořená perithecia, která obsahují vřecka s výtrusy. Sterilní třeň je k bázi zúžený, často jen naznačený. Má drsný povrch a obvykle černohnědou až černou barvu. Výtrusy jsou černé, vřetenovité, 11–17 × 5–7 µm velké.
Xylaria longipesXylaria longipes
Xylaria longipesXylaria longipes
Xylaria longipes
Záměny: Podobná je dřevnatka mnohotvará (Xylaria polymorpha), která má širší nepravidelné plodnice.
Využití: Je nejedlá.
Poznámka: V angličtině se jí říkává dead man’s fingers – „ prsty mrtvých“.
Xylaria longipes
Fotografováno průběžně v letech 2008 a 2009 (okolí Roztok) a dne 16. 8. 2009 (Rakousko, úpatí Schneebergu).