Syn.: Dracaena lennei Baker, Dracaena yuccoides Baker, Sarcoyucca elephantipes Linding., nom. illeg., Yucca eleana W. Watson, Yucca elephantipes Regel ex Trel., nom. illeg., Yucca ghiesbreghtii Baker, nom. inval., Yucca guatemalensis Baker, Yucca lenneana Baker, Yucca mazelii W. Watson, Yucca mooreana Baker, Yucca roezlii Baker, nom. inval.
Čeleď: Agavaceae Endl. – agavovité; Asparagaceae Juss. – chřestovité
Yucca gigantea
Rozšíření: Původní areál je zřejmě dosti malý, zaujímá pouze jižní Mexiko a snad i blízké země: nejspíše Guatemalu, ale možná i Belize, Honduras a Salvador. V současné době se pěstuje po celé Střední Americe, ale i na ostrovech v Karibiku a dále v Latinské Americe.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou opadavé nebo poloopadavé horské lesy, vystupuje do nadmořské výšky 2700 m.
Yucca gigantea
Popis: Rostlina stromového vzrůstu, vysoká 3–10 m; kmínky vyrůstají v trsech, jsou obvykle různě vysoké, drsné, v dospělosti na bázi nepravidelně ztloustlé. Listy tvoří růžice na vrcholech kmínků, jsou čárkovité, (35–)50–100 cm dlouhé a 5–7 cm široké, tuhé, ploché nebo mělce žlábkovité, leskle tmavozelené, hladké, na vrcholu špičaté, ale neostnité. Květenství je přímá lysá lata; listeny pod postranními větvemi 2–15 cm dlouhé; květy jsou 6četné; okvětí je volné, kulovité, 3–5 cm dlouhé, krémově bílé; tyčinek je 6, jsou 0,8–1 cm dlouhé; semeník je trojpouzdrý, blizny jsou 3. Plod je elipsoidní, 7–8 cm dlouhý, nepukavý, s bělavou dužninou a papírovitými chlopněmi; semena jsou 0,8–1 cm dlouhá.
Využití: Květy této juky se používají jako lokálně oblíbená lahůdková zelenina, tepelně se upravují a konzumují jako dušené nebo smažené s vejci jako omeleta. Mají nahořklou chuť. Kromě toho se rostliny vysazují do kávových plantáží v rámci protierozních opatření a pro přistínění.
Poznámka: Rostlina se stala národní květinou státu Salvador.
Yucca gigantea
Yucca gigantea
Yucca gigantea
Fotografovali Vít Grulich, dne 5. 3. 2009 (Kostarika, San José), a Jindřiška Vančurová, dne 2. 2. 2015 (Guatemala, Volcán San Pedro).