Domácí kosatec nalézá se téměř ve všech zahradách a zhusta roste také na místech travnatých … s listy (květů) podvinutými nebo ohnutými rozličných barev, barvy nebeské, brunátné, bělavé a žluté…
– Hájkův překlad Matthioliho Herbáře, 1562

Okrasné rostliny doprovázejí člověka po celou jeho historii, záznamy o jejich pěstování jsou známé již ze starověku. Kromě růží patří k nejdéle pěstovaným okrasným rostlinám pivoňky, denivky a kosatce.
Praprarodiče dnešních zahradních odrůd jsou neprávem opomíjeni a z našich zahrádek rychle mizí. A to přesto, že se jedná se o nenahraditelné historické doklady, součást kulturního dědictví, které obohacovaly život našich předků. Ty, které se zachovaly do dnešní doby, patří k nejodolnějším odrůdám, dobře rostou i tam, kde moderní odrůdy zklamou. Také mají menší nároky na péči, mohou nést geny rezistence vůči chorobám a škůdcům, není je třeba tak často přesazovat a dobře kvetou i po delší době po výsadbě na stanovišti.
Zachování genofondu vybraných rodů kulturních okrasných rostlin, především odrůd domácího původu, je součástí Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity, který je zaměřen především na rostliny zemědělsky významné – obilniny, ovocné dřeviny, zeleninu a pícniny.
Na záchově genofondu okrasných rostlin se podílí Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz Botanického ústavu AV ČR (kosatce), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (růže, pěnišníky, jiřinky, prvosenky, tulipány, balkónovky), Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity (především letničky – astry čínské, aksamitník, ostálka a léčivky – lékořice, reveň).
Aktuální přehled semen v semenné bance, či rostlin v polních kolekcích můžete najít na webu Evidence genetických zdrojů rostlin v ČR. Každá položka genobanky je opatřena pasportními údaji, uvádějícími základní taxonomické údaje a původ genetického zdroje a popisné údaje pomocí morfologických a nověji i molekulárních klasifikátorů, ve kterých je jednotlivým znakům přiřazena číselná hodnota.
Genofond - kosatce
Kosatec jako modelová rostlina
Původ těch nejstarších zahradních kosatců nám již zůstane utajen. Na zahradách se jednak pěstoval a dodnes pěstuje kosatec bledý (Iris pallida), původní botanický druh z východního Středozemí. Setkáme se s ním na zahradách a návsích na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku či Itálii. Kromě botanických druhů se od středověku pěstuje celá řada kosatců hybridního původu – kosatec německý (I. ×germanica) s nejasnými rodičovskými druhy nebo hybridní kosatce vzniklé zkřížením kosatce bledého a kosatce různobarvého (I. variegata) – kosatec bezový (I. ×sambucina), kosatec červenofialový (I. ×squalens) či kosatec žlutý (I. ×flavescens) a další.
Shromažďováním, popisem a uchováváním historických kosatců a českých odrůd kosatců se od sedmdesátých let minulého století zabývá Botanická zahrada Chotobuz, jejíž sbírky patří k největším na světě.
Genofond - kosatceGenofond - kosatce
Genofond - kosatceGenofond - kosatce
Genofond - kosatceGenofond - kosatce
Genofond - kosatceGenofond - kosatce
Možnosti ochrany genofondu
Ochrana genofondu rostlin zajišťuje uchování biologické různorodosti. Genofond rostlin představuje jednak rostliny divoké, plané, a dále zemědělské plodiny a okrasné rostliny:

in situ – ochrana planých rostlin v místě jejich přirozeného výskytu často za pomoci řízeného managementu, který zamezuje negativním vlivům změn přírodních i antropicky podmíněných podmínek (sukcese, změna tradičního obhospodařování pastvin a luk);
ex situ – záchova genofondu v náhradních stanovištích (vytvoření náhradní populace na stanovištích blízkých původním – např. rekultivace lomů), zahradnicky řízených kulturách, použitím laboratorních metod nebo skladování semen v semenné bance. Využívá se především u kriticky ohrožených druhů, kterým hrozí reálné nebezpečí vyhubení, populacím mimo souvislý areál druhu či pro uchování variet, odchylek a mutací.

  • on farm – záchova genofondu tradičních, primitivních a tedy méně výnosných zemědělských plodin, obvykle v oblastech původu odrůdy. Výjimečně též pěstování ohrožených druhů zemědělsky významných planých rostlin (léčivky, pícniny);
  • in garden – záchova genofondu odrůd okrasných rostlin či zahradnicky a sadovnicky zajímavých ohrožených druhů v zahradách a veřejné zeleni. Poskytují nový, náhradní prostor za úbytek lokalit ve volné přírodě;
  • in vitro – záchova genofondu pomocí laboratorních metod pomocí meristémů, aseptických výsevů, somatické embriogeneze nebo tvorby mikrohlíz. Při vhodné technoligii umožňuje namnožení velkého množství jedinců, ozdravení materiálu a při hlubokém zmrazení i dlouhodobé uchování.

Genofond - kosatce
Pořadatelé a sponzoři akce:

Botanická zahrada
PS
BOTANY.cz
Botanický ústav
MŽP