Mám rád Prahu a naprosto nejvíce z ní miluji Smíchov. Každý, kdo má rád pestrost, musí Smíchov milovat. Líbí se mi místní poměrně hustá síť knihkupectví, stejně jako kavárniček a restaurací (již delší dobu usiluji dokonce o to, aby právě jedna zdejší hospoda se stala pravidelným schůzovacím místem redakce Botany.cz), ale přitahují mě taky zdejší italské pizzerie, čínská bistra i vietnamské krámky. Jsem rád, že jsou tady i tak užitečné instituce, jako je třeba tiskárna novin a časopisů nebo Arbesův pomník. Líbí se mi, když v tramvaji už na Národní třídě se děti hádají, na který stupeň zrovna dneska pojede vodotrysk u Justičního paláce. Zbožňuji vousatého pána, který vždy, když jde kolem výkladu kavárny ve Švandově divadle, vyplázne na všechny hosty svůj dlouhý jazyk. Velmi rád se koukám na smíchovskou secesi, ale občas se zajdu podívat i na dost neotřelou výlohu řeznictví „U veselých zvířátek“. Takže věřím, že tímto vším jsem vám náležitě osvětlil, že nesnášet Smíchov může opravdu jen naprostý škarohlíd.
Zahrada Kinských
A naprosto nejvíce Smíchov miluji, když jeho dobrá polovina začne neuvěřitelně intenzivně zavánět česnekem! Zdroj této silné až štiplavé vůně je zcela jasný. V zahradách Kinských zrovna kvete rozsáhlý porost česneku podivného (Allium paradoxum). Tato kytička je skutečně podivná, a to nejen svým jménem. Nemá tady vlastně co dělat – pochází až ze Střední Asie. Tady ji kdysi vysadili, no a ono se jí tady líbí úplně stejně jako mě, takže se rozrůstá a sílí. A voní a voní…
Zahrada Kinských
Ale není tu spokojen jen česnek podivný a já! Ve smíchovské zeleni objevíte hned zjara velmi často zplanělé talovíny (Eranthis hyemalis), puškinie (Puschkinia scilloides), modřence, sněženky (Galanthus nivalis i Galanthus elwesii), tulipány (Tulipa sylvestris i Tulipa turkestanica) a spousty nejdivnějších kultivarů šafránu. Své jméno Smíchov vůbec nedostal od smíchu, ale od toho, že právě tady už v dobách našich prapra… se setkávali lidé ze všech koutů Čech i celého starého mocnářství. Smíchali se tady – stejně jako ty exotické tulipány s domácími orseji (Ficaria bulbifera) nebo česneky podivné se sasankami (Anemone ranunculoides).
Zahrada Kinských
Původcem tohoto poutavého floristického gulášku na smíchovský způsob je dnešní park, dříve zahrada Kinských. Ve dvacátých letech 19. století tu nechal kníže Rudolf Kinský vystavět novou zahradu. Úkolem pověřil architekta Františka Höhnela, k zahradě nechal postavit samozřejmě i letohrádek. Musel se tady značně upravit terén – jedná se vlastně o svah Petřína, takže bylo nutno vytvořit několik rovinatých partií pro letohrádek a dolní část zahrady, ale i pro empírový skleník (ten už bohužel dnes neexistuje). Celá zahrada zabírá plochu skoro 22 hektarů a nachází se v dosti členitém terénu, v nadmořské výšce od 197 do 318 metrů.
Zahrada Kinských

Zahrada Kinských

Po vzniku samostatné republiky sem byly přemístěny ještě některé další nepřehlédnutelné stavby. Téměř jako zjevení působí dřevěný kostelíček svatého Michala z 18. století. Pochází až ze Zakarpatské Rusi, přesněji z Medvědovců u Mukačeva a byl sem přenesen v roce 1929. Bylo to tím, že na začátku 20. století zahradu od Kinských odkoupila smíchovská obec a v letohrádku zřídila národopisné muzeum. Kostelík ze Zakarpatí tu tedy stát musel. No a moravská zvonice z Dolních Bojanovic samozřejmě taky, stejně jako barokní Boží muka, která zřejmě pocházejí ze Žižkova.
Jak krásné naplnění smíchovského smíchávání! Nejen květiny z Malé i Střední Asie, ale také stavby z poloviny střední Evropy. Jo, naši pra… byli chlapáci!
A určitě nesmím zapomenout ani na pomník Hany Kvapilové (od Jana Štursy), věhlasné české herečky, který stojí u letohrádku. Velmi působivá je i barokní socha Herkula, která sem byla přenesena z malostranské Kampy.
Zahrada Kinských
V zahradě jsou také dvě romantická jezírka, přičemž především jezírko nad letohrádkem je vlastně dosti rozsáhlou stavbou. Dolní část zahrady je koncipována jako prostorný parter s letohrádkem, který je obklopen lesoparkem dřevin převážně cizího původu (opět tedy smíchovské smíšení, že).
Zahrada Kinských
Mému webovému kolegovi Lubomíru Rakovi se před nedávnem podařilo najít starý plán výsadby dřevin tohoto parku ze 60. let minulého století. Je to dokument dosti zajímavý, proto vám ho na tomto místě i představíme. Rozhodně si tím nechceme činit nárok na podání kompletního soupisu dřevin tohoto parku – je starý skoro 50 let, určitě se mohlo mnohé změnit. Ale zkuste si třeba sami při toulkách tímto parkem ověřit, co je z tohoto seznamu ještě platné a co už dávno odnesl čas.
Zahrada Kinských
Acer campestre
Acer negundo
Acer platanoides ´Palmatifidum´
Acer pseudoplatanus ´Leopoldii´
Acer saccharinum
Acer tataricum
Aesculus hippocastanum
Betula papyrifera
Caragana arborescens
Carpinus betulus
Catalpa bignonioides
Celtis occidentalis
Clematis vitalba
Cornus mas
Corylus colurna
Cotinus coggygria
Crataegus intricata
Fagus sylvatica ´Atropurpurea´
Fraxinus americana
Fraxinus excelsior ´Diversifolia´
Fraxinus excelsior ´Pendula´
Ginkgo biloba
Gleditsia triacanthos
Gymnocladus dioicus
Chionanthus virginicus
Juglans cinerera
Juglans regia
Juniperus chinensis ´Pfitzeriana´
Laburnum anagyroides
Larix decidua
Liriodendron tulipifera
Morus alba
Philadelphus lemoinei
Picea excelsa
Picea pungens
Pinus mugo
Pinus nigra
Platanus acerifolia
Populus alba
Prunus mahaleb
Prunus padus
Prunus serrotina
Quercus borealis
Quercus cerris
Quercus dentata
Quercus macrocarpa ×Quercus alba
Quercus robur
Quercus robur ´Fastigiata´
Rhus typhina
Robinia pseudacacia ´Unifolia´
Rosa multiflora
Sophora japonica
Sorbus intermedia
Sorbus latifolia
Sorbus torminalis
Taxus baccata
Taxus cuspidata
Thuja plicata
Tilia cordata
Tilia dasystyla
Tilia petiolaris
Tilia platyphyllos
Ulmus carpinifolia
Viburnum lantana
Zahrada Kinských
Takže až se budete někdy toulat Prahou, určitě zamiřte na Smíchov. Je možné, že se potkáme třeba v tomto parku. A když vypláznete jazyk u výkladu kavárny Švandova divadla, určitě se o tom od barmana dozvím – možná vás dokonce i uvidím!
Zahrada Kinských
Fotografováno v letech 2007 a 2008, a to vždy, když kvetl česnek podivný.