Jen několik kilometrů východně od České Lípy se nachází nevelká obec Zákupy. Už na náměstí si můžeme povšimnout velmi krásného sloupu Nejsvětější Trojice ze začátku 18. století. A sotva několik set metrů od náměstí se nad okolní terén zvedá i poměrně rozsáhlý zámek s parkem.
Zákupy
Habsburských zámeckých sídel je u nás několik, snad každému hned vyvstane v této souvislosti na mysli monumentální palác na Konopišti, který patřil následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d’Este. Středočeši si vzpomenou možná také na Brandýs nad Labem, Moravané zase třeba na Židlochovice nebo Frýdek. Také v severních Čechách najdeme dva zámky, které jsou s panovnickým rodem úzce spojeny. Jsou to nedaleko Litoměřic ležící Ploskovice a také zmiňované Zákupy. Urozeným obyvatelem zákupského zámku nebyl nikdo menší, než samotný poslední korunovaný český král Ferdinand V., řečený Dobrotivý (1793–1875), který se zde usadil po své abdikaci.
Zákupy
Historie tohoto místa je ale samozřejmě mnohem starší. Tvrz tady stávala už ve 14. století. Tu přestavěli asi ve třicátých letech 16. století Berkové z Dubé na renesanční zámek. V roce 1632 se Zákupy staly majetkem vévody Jindřicha Sasko-Lauenburského. Rozkvět panství připadá na období v letech 1665 až 1715, kdy byl postupně vybudován rozsáhlý hospodářský dvůr, konírny, ale i zahrada, voliéra, grotty a závodiště, nechyběla tu ani střelnice, altán a fontány. Ze severu k zahradě přiléhaly ovocné sady, bažantnice a obora. Autorem největší části přestavby byl architekt Antonio Octavio Broggio (1670–1742), který zde mimo jiné vybudoval i barokní terasovitou zahradu italského typu.
Zákupy

Zákupy

V roce 1847 přešlo panství do majetku rakouského císaře a českého krále Ferdinanda V. Ten sídlil od roku 1848 v Praze, zákupský zámek používal jako svou letní rezidenci – poprvé sem přijel v létě roku 1851, od roku 1855 se zde zastavoval téměř každoročně. Z Prahy údajně jezdíval nejdříve do Ploskovic, odtud pak v červnu do Zákup. Zpáteční cesta jej čekala v říjnu. Autorem stavebních úprav pro císaře Ferdinanda byl stavitel Jan Bělský (1815–80), který starou zahradu přetvořil v duchu druhého baroka.
Nejpozoruhodnější zahradní částí zámeckého areálu je pozůstatek staré barokní zahrady pod zámkem. Sestává ze tří teras, které jsou spojeny schodištěm. Horní terasy se bohužel začaly propadat do sklepení, takže jsou dnes z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Přístupná zůstala jen terasa nejspodnější – největší, s kašnou uprostřed, osázená jednoduchou zimostrázovou obrubou, lemovaná habrovými špalíry. Především však zaujme pohledem na nádherný teatron z opěrných stěn teras, které člení mělké niky a jsou velmi bohatě vyzdobeny balustrádami, karyatidami a atlanty. Celá stěna dříve vlastně sloužila jako vodní kaskáda. Je to pozoruhodné dílo neobvyklé krásy, které by na tomto dnes dosti opomíjeném místě čekal jen málokdo.
Zákupy
Po straně terasovité zahrady vznikl v 19. století anglický krajinářský park. Jeho osu tvoří jírovcová alej, nachází se tu i rybníček s ostrůvkem, v jehož okolí je soustředěna trvalková výsadba. Podle Karla Hiekeho zde k roku 1980 rostlo asi 6 taxonů jehličnanů a 57 taxonů listnáčů, k nejzajímavějším exemplářům patřil zerav (Thuja occidentalis ´Wareana´), olše (Alnus glutinosa ´Pyramidalis´), některé duby (Quercus macranthera, Q. robur ´Heterophylla´) nebo jasan (Fraxinus excelsior ´Aurea´).
Zákupy
V roce 1851 byly u anglického parku vystavěny i skleníky v neogotickém stylu. Na tomto místě poznamenejme, že Ferdinand V. byl vlastně vyučen zahradníkem – bylo totiž v císařském rodu dobrým zvykem, aby se následník trůnu vyučil nějakému řemeslu (a také měl komunikovat alespoň částečně všemi jazyky, kterými se v mocnářství hovořilo, Ferdinand byl v tomto ohledu pravda trochu slabší, ovládal jen němčinu, francouzštinu, italštinu, maďarštinu, češtinu a latinu). Botanika byla jeho velkou láskou – v Praze se stýkal například s botanikem Karlem Bořivojem Preslem, v Zákupech i Ploskovicích pěstoval ve sklenících rostliny, nejkrásnější z nich jeho zahradníci vozili na výstavy na pražský Žofín. Zajímal se i o zemědělství, je doloženo, že na zákupském panství se kromě běžných obilovin a pícnin pěstovalo i ovoce a chřest. Stromy a keře nechal do Zákup údajně dovézt z Holandska.
Zákupy
Zákupský zámek se v císařském rodě stal velmi dobře (a patrně nelibě) známým ještě v roce 1900. To zde totiž následník rakouského-uherského trůnu František Ferdinand d’Este uzavřel morganatický sňatek s hraběnkou Žofií Chotkovou.
Zákupy
Doplňková literatura: Martin Aschenbrenner: Poslední Habsburkové na Zákupsku. VEGA-L 2006.
Fotografováno dne 30. 8. 2009.