Protože v naší společnosti je třeba zákonem upravit vše – což je při dravosti či naopak lenosti mnohých firem pochopitelné – tak i zemědělství a lesnictví upravuje celá řada zákonů a vyhlášek.
Tradiční zemědělec
Nejdůležitější zemědělské a lesnické zákony jsou následující:

  • Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 1. 1. 2004, část ode dne vstupu ČR do EU, změny provedené předpisy: č. 387/2005 Sb., č. 444/2005 Sb.)
  • Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 28. 5. 2004,změny provedené předpisy:č. 179/2005 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 215/2006 Sb., č. 311/2008 Sb.)

Pro malopěstitele i velkopěstitele je důležitá pravost osiva či odrůd okrasných i užitkových rostlin a kvalita výpěstků. Je třeba zajistit stálost odrůd, jejich schvalování a registraci. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů změny provedené předpisy: č. 147/2002 Sb., č. 149/2002 Sb.,č. 219/2003 Sb. ,č. 377/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 554/2005 Sb., č. 184/2008 Sb.) Zákon stanoví technické a biologické požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu a upravuje podmínky zajišťující vhodné pěstební a užitkové vlastnosti odrůd některých hospodářsky významných druhů rostlin. Zákon spadá do působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (Hroznová 2, 656 06 Brno).

Zákon určuje, že:

  • (1) Rozmnožovací materiál rostlinných druhů, poddruhů a variet (dále jen „druhů“) uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu (dále jen „druhový seznam“) a jejich hybridů se smí uvádět do oběhu, jen náleží-li odrůdě zapsané ve Státní odrůdové knize (dále jen „registrovaná odrůda“) nebo v obdobném úředním dokumentu smluvní země nebo běží-li lhůta podle § 16 odst. 4.
  • (2) Rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou odrůd registrovaných jako zelenina nebo léčivá rostlina, se smí uvádět do oběhu, jen je-li uznán ústavem jako základní nebo certifikovaný.
  • (3) Rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a registrovaných jako zelenina nebo léčivá rostlina se smí uvádět do oběhu jako základní, certifikovaný nebo standardní.
  • (4) Rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jako základní, certifikovaný, standardní nebo obchodní.
  • (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu lesních dřevin určených k obnově nebo založení lesa.

Druhový seznam, kterého se týká omezení tvorby a užívání odrůdových (kultivarových) jmen, je následující:

Agrostis tenuis Sibth.
Agrostis stolonifera L.
Allium cepa L.
Allium porrum L.
Allium sativum L.
Alopecurus pratensis L.
Apium graveolens L.
Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv.
Avena sativa L.
Beta vulgaris L.
Brassica napus L. var. napus
Brassica oleracea L. convar. oleracea L. var. gemmifera DC.
Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. sabellica L.
Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. gongylodes L.
Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. capitata L.
Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. sabauda
Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. botrytis L.
Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. cymosa Duch.
Brassica pekinensis (Lour.) Rupr.
Cannabis sativa L.
Capsicum annuum L.
Carum carvi L.
Cichorium intybus L.
Cucumis sativus L.
Cydonia oblonga Mill. (jen odrůdy využívané jako podnože)
Dactylis glomerata L.
Daucus carota L.
Deschampsia caespitosa
Digitalis sp.
Festuca arundinacea Schreb.
Festuca ovina L.
Festuca pratensis Huds.
Festuca rubra L.
Fragaria sp. L.
Glycine max (L.) Merr.
Helianthus annuus L.
Hordeum vulgare L.
Humulus lupulus L.
Juglans regia L.
Lactuca sativa L. var. capitata L.
Lens culinaris Medik.
Linum usitatissimum L.
Lolium multiflorum Lam.
Lolium perenne L.
Lupinus albus L.
Lupinus luteus L.
Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farwell
Malus Mill.
Matricaria chamomilla L.
Medicago sativa L.
Mentha ×piperita L.
Papaver somniferum L.
Petroselinum crispum (Mill.) Nym. ex A. W. Hill
Phacelia tanacetifolia Benth.
Phaseolus vulgaris L.
Phleum pratense L.
Pisum sativum L.
Poa compressa L.
Poa nemoralis L.
Poa pratensis L.
Prunus amygdalus Bartock
Prunus armeniaca L.
Prunus avium L.
Prunus cerasus L.
Prunus domestica L.
Prunus mahaleb L. – (jen odrůdy využívané jako podnože)
Prunus persica (L.) Batsch
Pyrus communis L.
Raphanus sativus L.
Ribes sp. L.
Ribes uva-crispa L.
Rubus fruticosus L.
Rubus idaeus L.
Secale cereale L.
Sinapis alba L.
Solanum tuberosum L.
Spinacia oleracea L.
Trifolium sp. L.
Trisetum flavescens (L.) P. Beauv.
Triticosecale Wittm.
Triticum aestivum L.
Triticum durum Desf.
Vicia faba L.
Vicia sativa L.
Vicia villosa Roth
Vitis sp. L.
Zea mays L.

Zákon definuje, že odrůda je soubor jedinců náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný beze změny. Stanoví, že název odrůdy musí vyhovovat těmto požadavkům:
a) nesmí se skládat jen z čísel
b) nesmí být zaměnitelný s názvem jiné odrůdy téhož nebo příbuzného druhu, zapsané v úředním seznamu České republiky nebo smluvní země
c) nesmí být zaměnitelný s ochrannou známkou pro rostlinný výrobek stejného nebo příbuzného druhu chráněnou v České republice, se všeobecně známou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku, s označením zeměpisného původu, nebo umožňující jinak porušovat práva jiných osob
d) nesmí vyvolávat nesprávné představy o odrůdě
e) nesmí obsahovat české nebo latinské botanické názvy
f) musí být přijatelný z jazykových hledisek
g) nesmí být odlišný od názvu uvedeného v šlechtitelském osvědčení vydaném podle zvláštního zákona.
Čínská odrůdová pestrost
Ochranu genofondu rostlin – především plodin, pícnin, technických a okrasných rostlin – definuje zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů (pozn.: účinnost předpisu od 22. 6. 2003, změny provedené předpisy: č.342/2005 Sb., č. 444/2005 Sb.).

Kromě vlastního zákona se také využívání genetických zdrojů řídí mezinárodními smlouvami a dohodami:

Mezinárodně záchovu zemědělských genofondů řídí FAO (The Food and Agriculture Organization of the United Nations). Některé názory této organizace se výrazně liší od ochranářských požadavků deklarovaných CBD. Konečná dohoda o tom, kdo vlastní genetické zdroje planých rostlinných druhů se stále řeší.

Nejvýznamější zahraniční dokumentační systémy a databáze genetických zdrojů jsou:

Evidenci genetických zdrojů rostlin ČR řídí Výzkumný ústav rostlinné výroby (VURV). Na základě zákona vznikl Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity. Základní informace včetně seznamu genetických zdrojů rostlin ČR najdete v databázi Evigez. Kromě zemědělsky významných druhů jsou v seznamech též některé vzácné druhy domácí flóry.

Názvosloví zemědělských plodin se řídí především manuály jednotlivých organizací. Asi nejvýznamnější je manuál International Seed Testing Association (ISTA). Tato publikace byla použitá i při tvorbě některých našich zemědělských zákonů. Platné vydání je možné stáhnout zde.