Máte rádi lidové pranostiky? Většina z nich je jistě více dílem básníka než vědecky podepřenou předpovědí – asi těžko budeme věřit například pranostice Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně. Jiné jsou o něco věrohodnější, v posledních letech dost povědomě zní třeba Na Adama Evu čekejte oblevu. Pranostika se často snaží najít souvislost mezi budoucími jevy a aktuálními událostmi, odhaluje chod věcí budoucích podle současné situace – jednoduše tedy platí, že o budoucnosti se rozhodnuje v přítomnosti. Jindy pranostika zaznamenává lidskou zkušenost, která se vztahuje pouze ke konkrétnímu datu.
Zima
Pranostika vůbec nemusí obsahovat jen předpověď počasí, její záběr může být mnohem širší. Pokud bychom chtěli najít pranostice sestřičku, měli bychom asi uvažovat o věštbě. Ta má ale narozdíl od pranostiky v sobě více magie a nadpřirozena, pranostika je založena výrazněji na empirii. Poměrně blízko k pranostikám – tedy konkrétně k těm meteorologickým – má i stoletý kalendář počasí (původně podle langenheimského opata Mauritia Knauera z roku 1652). Předpovědi počasí podle stoletého kalendáře byly uváděny v tištěných kalendářích ještě v polovině 20. století. Dnes se rádi smějeme chybným předpovědím současných meteorologů. Co si ale asi mysleli naši předkové při četbě stoletých kalendářů? Tak například Pečírkův Národní kalendář na obyčejný rok 1889 dosti podrobně předpovídá pro leden onoho roku tento vývoj počasí:
Od 2. až do 4. pošmourno a prostředně studeno,
6. sněží a deštivo,
7. poněkud sněživo,
9. pošmourno,
11. sníh,
13. pošmourno a větrno,
14. sníh,
16. pošmourno a prostředně studeno,
21. velmi studeno,
22. a 23. vítr a sníh,
24. a 25. jasno a studeno,
26. nesmírně studeno,
29. a 30. sníh, velmi větrno,
31. velmi krutá zima.

Podobná předpověď je samozřejmě uvedena u všech měsíců v roce, takže vědět v lednu, jak bude v srpnu, bylo pro naše babičky a dědečky naprosto normální. Otázkou jen zůstává, jak se taková předpověď naplňovala. Navíc tento soupis meteorologických jevů rozhodně nemá ani nic společného s barvitou poetikou lidových pranostik.
LedenProsinec 1889
A právě pro krásu a poezii lidových pranostik jsme se rozhodli podívat se na tento literární útvar trošku podrobněji – no a vzhledem k tomu, že jsme webem botanickým, pokusili jsme se vyhledat takové pranostiky, ve kterých se objevují rostliny. Většinou jsou v nich zmiňovány zemědělské plodiny – o ty se přece jednalo především, vždyť sedlák byl vždycky na počasí přímo existenčně závislý. Ostatně podobné „druhové složení“ najdeme třeba i ve starých snářích. Nezřídka se objevují v pranostikách i jen obecnější pojmy odkazující na rostliny, například úroda nebo pole.
Rozhodně nechceme tímto článkem probouzet ve čtenářích pocit, že řídit se při předpovědích počasí pranostikami je lepší, než brát v úvahu výpočty dnešních meteorologů. Pranostiky jsou pro nás především krásným svědectvím vnímavosti našich předků, svérázným dokladem jejich snahy pochopit přírodní zákonitosti. A v neposlední řadě jsou také půvabným literárním dílkem.

Prosinec
* Jsou-li dlouho šišky na stromě, zima stálá nebude.
* Není-li prosinec studený, bývá rok hubený.
* Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
24. 12. Padá-li na Štědrý večer v noci sníh, urodí se mnoho chmele.
24. 12. Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
24. 12. Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
25. 12. Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
25. 12. Zelené Vánoce, bílá Velkonoc.
25. 12. Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
25. 12. Jasné Vánoce, hojnost vína a ovoce.
25. 12. Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
25. 12. Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně.
26. 12. Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
26. 12. Svítí-li na Štěpána slunce, bude drahé ovoce.

Leden
* Když o lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těží.
* Když v lednu hrom ozve se, hojnost vína je k očekávání.
* Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
* Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
* Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
1. 1. Nový rok v pondělí – krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
1. 1. Nový rok v úterý – zima ještě krutější, rok bude úrodný.
1. 1. Nový rok ve středu – dobrý rok, mnoho vína, ale žádný med.
1. 1. Nový rok ve čtvrtek – mírná zima, větrné jaro, parné léto, pěkný podzim, hojnost ovoce a obilí.
1. 1. Nový rok v pátek – nemoci, lidé budou hojně mříti, hrozí i válka.
1. 1. Nový rok v sobotu – málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale i zimnic.
1. 1. Nový rok neděli – mírná zima, úrodné jaro, větrné léto.
6. 1. Na Tři Krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů.
6. 1. Je-li na Tři Krále jasno, zdaří se pšenice.
20. 1. Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
22. 1. Slunce-li na svatého Vincence svítí, budem hojnost žita, vína míti.
25. 1. Slunce na den Pavla obrácení značí obilíčka rozmnožení.

Únor
* Únor bílý, pole sílí.
* Únorová voda, pro pole škoda.
2. 2. Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce na poli.
2. 2. Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
2. 2. Svítí-li slunce na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
3. 2. Prší-li na svatého Blažeje, povede se len.
3. 2. Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvedou se brambory.
16. 2. Když slunce na svatou Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
24. 2. Jestli na svatého Matěje větrno, bude toho roku moc ovoce.
27. 2. Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.
28. 2. Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

Březen
* V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá na obilí jed.
* Březen bez vody – duben bez trávy.
3. 3. Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvedou se brambory.
4. 3. Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.
9. 3. Na svatého Františka déšť – neurodí se brambory.
10. 3. Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.
12. 3. Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře.
19. 3. Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
19. 3. Na svatého Josefa sníh – urodí se hojně bílého jetele.
19. 3. Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy. A když z polské strany – bude zrní i slámy.
21. 3. Svatý Benedikt – má se ječmen a cibule sít.