ZIZIPHUS HAJARENSIS Duling, Ghaz. et Prend. – cicimek

Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Ziziphus hajarensis

Rozšíření: Endemit pohoří Jebel Hajar v severní části Ománu, vyskytuje se v západním i východním křídle pohoří. Druh byl rozlišen a popsán teprve v roce 1998.

Ekologie: Provází řídké porosty dřevin v nadmořských výškách 900–2300 m. V západním Hajaru roste často spolu s Olea europaea subsp. cuspidata a Sideroxylon mascatense, výše i s Juniperus polycarpos, v nižším a sušším východním Hajaru především s Ceratonia oreothauma a Prunus arabica.

Ziziphus hajarensis

Popis: Stromek nebo keř 3–5 m vysoký; borka je síťovitě rozbrázděná; letorosty jsou význačně cik-cak zprohýbané, nápadně červenohnědé, v mládí pýřité, později olysalé. Listy jsou střídavé; řapík je 0,2–2 cm dlouhý; čepel je vejčitě kopinatá, 1,4–5,7 cm dlouhá a 0,8–1,4 cm široká, s vyniklými obloukovitými žilkami, na líci tmavozelená, lysá, na rubu světlejší, řídce chlupatá, na bázi poněkud asymetrická, celokrajná na vrcholu uťatá; ostny palistového původu jsou stejnotvaré, přímé, 0,7–2,3 cm dlouhé. Květenství jsou 3–9květé úžlabní vrcholíky, 5–12(–20) cm dlouhé; květní stopky jsou 7–8 mm dlouhé, plstnaté; květy jsou 5četné; kališní lístky jsou volné, 2,5–3 mm dlouhé, vně chlupaté; korunní lístky jsou rovněž volné, kopisťovité, 2,5–3 mm dlouhé, zelenavé; tyčinky jsou 1,5–2 mm dlouhé; gyneceum tvoří 2 plodolisty, semeník je svrchní, čnělka je dvouklaná. Plodem je kulovitá peckovice 1–2,5 cm v průměru, za zralosti žlutá s červenými skvrnkami.

Poznámka: Druh byl dlouhou dobu zaměňován s běžným druhem Ziziphus spina-christi; snadno se však rozeznají mladé rostliny podle nápadného vzhledu a barvy letorostů a plodné stromy podle větších plodů.

Ziziphus hajarensis
Ziziphus hajarensis
Ziziphus hajarensis
Ziziphus hajarensis
Ziziphus hajarensis

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 3. a 4. 10. 2015 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Jabal Shams).