Snad každý kopec Českého středohoří je krásný a pyšní se bohatou florou. Přírodní rezervace kopec Zlatník, který je současně navržen na národní přírodní rezervaci, stojí v těsném sousedství obcí Obrnice, Patokryje, České Zlatníky, Želenice a Liběšice (okres Most). Je také lehce dostupný z města Mostu.
Zlatník
Cesta na vrchol bývala dříve dost široká, aby se sem dalo dostat koňmo. Dnes už je v nejvyšším stupni široká tak pro jednoho člověka. Díky sousedství výše uvedených obcí je však tento kopec oblíbeným místem rodinných výletů, a proto tato cesta ještě nezarostla úplně.
Zlatník
Zlatník (kóta 521,2) je znělcový vrch (nefelinický fonolit) kupovitého tvaru s dvěma vrcholy oddělenými mělkým sedlem. Západní bok je téměř svislý se sloupcovitým rozpadem a věžovými tvary vzniklými zvětráváním, výše až k vrcholu se hornina rozpadá v bloky, při úpatí se tvoří suťové proudy. Předpokládá se, že na skaních masivech byla vyvinuta skalní step, na mírnějších svazích drnová step a lesostep.
Zlatník
Krásná je flóra skalní stepi na jaře, kdy ve štěrbinách skal září sírovou žlutí tařice skalní (Aurinia saxatilis) i tařice horská (Alyssum montanum). Dřevinné patro tvoří dnes především dub pýřitý (Quercus pubescens) a bříza bělokorá (Betula pendula), z teplomilných keřů rostou ve vrcholových partiích například skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), jeřáb muk (Sorbus aria), třešeň křovitá (Prunus fruticosa) a dřín obecný (Cornus mas). Na vyprahlých skalních blocích roste lišejník Umbilicaria hirsuta. Vegetačně chudé jsou stinné severní svahy, kde nalezneme například vřes obecný (Calluna vulgaris), šťovík menší (Rumex acetosella) či metličku křivolakou (Avenella flexuosa). Na ostatních mírnějších sklonech rostou v hustých porostech trav teplomilné byliny panonského rozšíření, například mochna písečná (Potentilla arenaria), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), či kozinec rakouský (Astragalus austriacus), česnek chlumní pravý (Allium senescens subsp. montanum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), kakost krvavý (Geranium sanguineum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). Při podrobném průzkumu v roce 1968 bylo na Zlatníku zjištěno celkem 432 druhů cévnatých rostlin, 59 druhů ptáků a vzácní brouci i motýli. Obdobně jako na jiných lokalitách se zde však šíří plevelné keře, například trnka obecná (Prunus spinosa).
Dub
Cesta na vrchol je doslova trnitá, protože ji lemují trnka obecná (Prunus spinosa) a růže šípková (Rosa canina). Z výše uvedených druhů jsou nyní (v dubnu) na Zlatníku k vidění tyto rozkvetlé druhy: šťovík menší (Rumex acetosella), tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), mochna písečná (Potentilla arenaria), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), jeřáb muk (Sorbus aria), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), mochna písečná (Potentilla arenaria).
Kozinec
Dále jsem zde nalezla šalvěj luční (Salvia pratensis), jahodník obecný (Fragaria vesca), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), rozrazil rezekvítek (Viola arvensis), z keřů javor babyku (Acer campestre) a kalinu tušalaj (Viburnum lantana). Na stráni pod Zlatníkem kvetl kromě hojných pampelišek (Taraxacum sect. Ruderalia) také popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea), ale také pár exemplářů piply osmahlé (Nonea pulla), přičemž zajímavá je zde především její žlutokvětá forma.
Nonea