Zámek Lešná, nacházející se 5 km severovýchodně od Zlína, byl postaven v letech 1887–93. Nechal jej vystavět hrabě František Seilern. Projekt zámku zpracoval vídeňský architekt Johann Mick, jehož návrh upravil Viktor Siedek, který po jeho smrti v roce 1890 převzal stavební práce. Johann Mick je také autorem první parkové úpravy okolí zámku z února 1890. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Nejdůležitější období rozvoje tohoto celku je spojeno s hrabětem Josefem Karlem Seilernem (1883–1939), ornitologem a cestovatelem, který vybudoval přírodovědné muzeum a v okolí zámku zřídil soukromou zoologickou zahradu. Rozvoj zámeckého areálu zastavila smrt hraběte, válka a konec přineslo zestátnění majetku Seilernů v roce 1945. V roce 1948 byla otevřena pro veřejnost zoologická zahrada nesoucí jméno ZOO Zlín.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
Zámecký park byl v okolí zámku zachován, ale zajímavá botanická zákoutí dnes najdeme po celém areálu zoologické zahrady. V okolí zámku rostou spíše běžnější druhy dřevin. Mezi nimi zaujme dub černomořský (Quercus pontica), který je u nás vysazován velmi zřídka, dále mohutný pyramidální dub letní (Quercus robur ʻFastigiataʼ), červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica ʻAtropuniceaʼ), platan javorolistý (Platanus ×hispanica), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), líska turecká (Corylus colurna), z keřů křídlatec trojlistý (Ptelea trifoliata). Z jehličnanů zde roste jen pár běžnějších druhů.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
K nejzajímavějších dřevinám areálu ZOO patří japonský endemit pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), který byl vysazen v roce 1960 a je považován za největší exemplář svého druhu v naší republice. Roste pod Tyrolským domem, kde najdeme i další zajímavé druhy jehličnanů: zerav obrovský (Thuja plicata), sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) nebo kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica). Tvoří součást botanické expozice nazvané Rostliny éry dinosaurů. Ze zajímavých jehličnanů rostou poblíž dva tisovce dvouřadé (Taxodium distichum), a to přímo u zámku na břehu Rákosového rybníka.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
Z listnáčů stojí za pozornost zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), ambroň západní (Liquidambar styraciflua) a pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) rostoucí poblíž stájí lipicánů, dále tři pěkné exempláře liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera) rostoucí poblíž tropické haly, morušovník bílý (Morus alba) nacházející se pod pavilónem afrických kopytníků, dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) u restaurace Limpoo nebo korkovník amurský (Phellodendron amurense) rostoucí poblíž zámku.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
V sousedství zámeckého parku stojí tropická hala Yucatán, v které roste téměř 200 taxonů ze středoamerického deštného pralesa. Vedle planě rostoucích taxonů jsou zde k vidění i pěstované užitkové rostliny. Dalším zajímavým botanickým zákoutím je expozice Mexiko ve svahu pod výběhem alpak, která představuje rostliny aridních oblastí Střední Ameriky. Pozornost je věnována agáve a užitkovým rostlinám, které sem přivezli z Ameriky.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
V dolní části areálu ZOO se nachází Motýlí louka, kde na půdorysu motýla jsou vysázeny druhy, které lákají motýly. Bohužel zde chybějí jakékoli popisky u taxonů. Odtud je to již kousek do nejnovější botanické expozice, která vznikla v roce 2014 – japonská zahrada Mu-shin. Navazuje na původní japonskou zahradu, která zde vznikla již v roce 2005. Zde jsou nejzajímavější tři exempláře borovice drobnokvěté (Pinus parviflora), která byly převezeny z Japonska a jsou asi 100 let staré.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
Menší botanická zákoutí najdeme i jinde v ZOO, společně s etnografickými prvky mají navodit atmosféru daného kontinentu. Kromě rostlin typických pro danou geografickou oblast jsou zde umístěny i různé vzdělávací panely, které jednoduchou formou přibližují život v dané oblasti, domorodé obyvatelstvo či kulturu. Přestože u řady rostliny chybějí jmenovky, jde o chvályhodný počin.
ZOO a zámek Zlín-Lešná
Fotografováno dne 25. 7. 2014.