Studium historické a vlastně nezřídka již velmi dobře známé botanické literatury může navzdory očekávání občas přinést i nové poznatky. V prvním moravsko-slezském botanickém klíči Josepha C. Schlossera s názvem Anleitung, die im Mährischen Gouvernement wildwachsenden und am häufigsten cultivierten phanerogamen Pflanzen nach der analytischen Methode durch eigene Untersuchungen zu bestimmen, který vyšel v Brně v roce 1843, narazíme na řadu dosud téměř nekomentovaných údajů rovněž.

Schlosser

Hned v předmluvě autor vysvětluje, že jeho kniha má vlastně sloužit širšímu čtenářstvu i z řad začátečníků, amatérů, kteří se zajímá o rostliny – právě proto ji vytvořil také v lidem blízké němčině, nikoli v latině (některá rodová jména rostlin jsou tu uvedena dokonce i česky). Jistě tedy ani nemůže překvapit, že v tomto botanickém klíči najdeme kromě rostlin původních planých i přes 300 druhů rostlin zahradních, léčivých bylin, pěstovaných dřevin okrasných i ovocných, ale také polních plodin. Tento seznam samozřejmě nemusí být úplný, rozhodně je ale zajímavým pohledem na tehdejší sortiment kulturních rostlin (i když přesná současná interpretace zápisů není vždy jednoduchá).

Velmi podnětným může být i ve vztahu k šíření druhů nepůvodních. U několika zaznamenaných rostlin se totiž J. Schlosser zmiňuje i o jejich zplaňování, přičemž je nutno zdůraznit, že některé tyto záznamy uveřejněné v roce 1843 jsou vlastně nejstaršími doklady o jejich zplanění na našem území (konfrontováno s 2. vydáním soupisu nepůvodních druhů ČR – Pyšek et al. 2012). Právě k těmto druhům patří například ostrožka zahradní (Consolida ajacis, dosud bylo doloženo její první zplanění až v roce 1880), líska největší (Corylus maxima, dosud až v roce 1902), ruj vlasatá (Cotinus coggygria, 1884), rosička přehlížená (Digitaria ciliaris, 1908), pryšec skočcový (Euphorbia lathyris, 1872), zlateň osenní (Glebionis segetum, 1872), zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum, 1994), kohoutek věncový (Lychnis coronaria, 1879), kustovnice cizí (Lycium barbarum, 1870), sléz přeslenitý kadeřavý (Malva verticillata var. crispa, 1853), meduňka lékařská (Melissa officinalis, 1872), narcis bílý (Narcissus poëticus, 1867), narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus, 1867), šťavel evropský (Oxalis stricta, 1852), škumpa orobincová (Rhus typhina, 1900), pískavice modrá (Trigonella caerulea, 1874), pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum, 1889). Je uvedeno i několik neofytů, u nichž se přesnější datum zplanění dosud neuvádělo vůbec (Lavatera trimestris, Parthenocissus quinquefolia, Persicaria orientalis, Trifolium pratense subsp. sativum, Vicia faba).

Rostliny na Moravě a v rakouském Slezsku v 1. polovině 19. století zplaňující (Verwildert; údaj za jménem neofytních druhů uvádí letopočet dosud nejstaršího známého zplanění na území ČR, jména rostlin jsou uvedena v původním znění, v závorce s převodem do současné nomenklatury):
Althaea officinalis
Ampelopsis quinquefolia (bez údaje, tj. Parthenocissus quinquefolia)
Anethum graveolens
Antirrhinum majus (1819)
Armoracia sativa (tj. Armoracia rusticana)
Atriplex hortensis
Blitum capitatum (1809, tj. Chenopodium capitatum)
Borago officinalis
Cannabis sativa
Centaurea solstitialis (1823)
Chrysanthemum segetum (1872, tj. Glebionis segetum)
Colutea arborescens (1819)
Coriandrum sativum
Corylus tubulosa (1902, tj. Corylus maxima)
Cydonia vulgaris (tj. Cydonia oblonga)
Delphinium ajacis (1880, tj. Consolida ajacis)
Dianthus caesius
Digitaria ciliaris (1908)
Digitaria sanguinea (tj. Digitaria sanguinalis)
Ervum lens (tj. Lens culinaris)
Euphorbia lathyris (1872)
Glaucium corniculatum
Glaucium flavum
Helleborus viridis (1819)
Hyssopus officinalis
Lactuca sativa
Lavatera trimestris (bez údaje)
Linaria purpurea
Lonicera periclymenum (1994)
Lycium barbarum (1870)
Lychnis coronaria (1879)
Malva crispa (1853, tj. Malva verticillata var. crispa)
Melilotus coerulea (1874, tj. Trigonella caerulea)
Melissa officinalis (1872)
Mespilus vulgaris (tj. Mespilus germanica)
Narcissus poëticus (1867)
Narcissus pseudo-narcissus (1867)
Oenothera muricata (1831, tj. Oenothera biennis)
Oxalis stricta (1852)
Panicum miliaceum
Papaver somniferum
Polygonum orientale (bez údaje, tj. Persicaria orientalis)
Prunus cerasus
Pyrethrum parthenium
Pyrus nivalis
Rhus cotinus (1884, tj. Cotinus coggygria)
Rhus typhina (1900)
Rubia tinctorum (1800)
Saponaria vaccaria (tj. Vaccaria hispanica)
Sinapis nigra (tj. Brassica nigra)
Spiraea salicifolia
Tragopogon porrifolius (1838)
Trifolium sativum (bez údaje, tj. Trifolium pratense subsp. sativum)
Trigonella foenum graecum (1889, tj. Trigonella foenum-graecum)
Vicia equina (tj. Vicia faba var. equina)
Vicia faba
Viola tricolor
Vitis vinifera

Schlosser navíc nejednou nabízí čtenáři i další doplňující informace. Tak například se z jeho sdělení dovídáme, že jako léčivé rostliny se v moravských zahradách pěstovaly i andělika lékařská (Archangelica officinalis) a prha arnika (Arnica montana) – jejich využití v tehdejší lékařské praxi se tedy určitě nemuselo vázat výhradně na rostliny sbírané na přírodních stanovištích.
K pozoruhodným zápisům patří také poznámka u béru Setaria germanica: Besonders häufig von den mährischen Walachen angebaut. Semena této rostliny se dříve totiž používala místo krup do polévek a na kaši.
Schlosser se kupodivu zmiňuje rovněž o vlastním vysévání rostlin do krajiny v okolí rodného Jindřichova. Konkrétně se jednalo o polní výsev druhu Reseda phyteuma v roce 1832 a luční výsev druhu Schelhammeria cyperoides (tj. Carex bohemica) v roce 1833. Rýt velkokališný (Reseda phyteuma) se v jižní Evropě pěstoval jako zelenina, nelze vyloučit, že se s ním Schlosser obeznámil během studií a pokusil se jej vysadit i na vlastních polnostech v Oderských vrších. Důvod výsevu ostřice české (Carex bohemica) však není zcela zřejmý.

Na závěr připojujeme i samotný soupis druhů, které Schlosser řadí k rostlinám v této době na Moravě a v rakouském Slezsku pěstovaným (jména rostlin jsou uvedena v původním znění):
Acer negundo
Aconitum multifidum
Aesculus hippocastanum
Allium fistulosum
Allium schoenoprasum
Althaea rosea
Amarantus caudatus
Amarantus hypochondriacus
Ampelopsis quinquefolia
Amygdalus communis
Amygdalus nana
Anethum graveolens
Anthemis nobilis
Antirrhinum majus
Aquilegia vulgaris
Archangelica officinalis
Apium graveolens
Armeria vulgaris
Armoracia sativa
Arnica montana
Artemisia abrotanum
Artemisia absynthium
Artemisia dracunculus
Asparagus officinalis
Asphodelus albus
Asphodelus luteus
Aster chinensis
Astragalus baeticus
Atriplex hortensis
Avena fusca
Avena sativa
Balsamita major
Beta cicla
Beta vulgaris
Blitum capitatum
Borago officinalis
Brassica campestris
Brassica oleracea
Brassica rapa
Buxus sempervirens
Calamintha grandiflora
Calendula officinalis
Cannabis sativa
Capsicum annuum
Caragana arborescens
Carduus marianus
Carthamus tinctorius
Castanea vesca
Centaurea benedicta
Centranthus ruber
Cercis siliquastrum
Cheiranthus cheiri
Cheiranthus incanus
Chenopodium ambrosioides
Chrysanthemum coronarium
Cicer arietinum
Clematis integrifolia
Cochlearia officinalis
Colutea arborescens
Colutea cruenta
Convolvulus tricolor
Coriandrum sativum
Coronilla emerus
Corylus tubulosa
Cucumis cantalupo
Cucumis citrullus
Cucumis melo
Cucumis sativus
Cucurbita maxima
Cucurbita melopepo
Cucurbita pepo
Cydonia vulgaris
Cytisus laburnum
Daucus carota
Delphinium ajacis
Dianthus barbatus
Dianthus caesius
Dianthus caryophyllus
Dianthus chinensis
Digitalis purpurea
Dipsacus fullonum
Dracocephalum austriacum
Dracocephalum moldavica
Ecbalium agreste
Elaeagnus angustifolia
Ervum dispermum
Ervum lens
Euonymus europaeus
Euonymus latifolius
Euphorbia lathyris
Fragaria efflagellis
Fragaria elatior
Fragaria grandiflora
Fragaria chiloensis
Fragaria virginiana
Fritillaria imperialis
Fritillaria meleagris
Georgina variabilis
Glycyrrhiza glabra
Gnaphalium margaritaceum
Helianthus annuus
Helianthus tuberosus
Helleborus foetidus
Helleborus niger
Helleborus viridis
Hemerocallis flava
Hemerocallis fulva
Hesperis inodora
Hesperis matronalis
Hibiscus syriacus
Hippophae rhamnoides
Hordeum distichon
Hordeum hexastichon
Hordeum vulgare
Hordeum zeocriton
Humulus lupulus
Hyacinthus orientalis
Hyssopus officinalis
Iberis amara
Iberis semperflorens
Iberis umbellata
Impatiens balsamina
Iris florentina
Iris germanica
Juglans regia
Juniperus sabina
Juniperus virginiana
Lactuca sativa
Lagenaria vulgaris
Lathyrus odoratus
Lathyrus sativus
Lavandula spica
Lavatera trimestris
Lepidium sativum
Levisticum officinale
Lilium candidum
Lilium chalcedonicum
Linaria cymbalaria
Linaria purpurea
Linum usitatissimum
Lonicera caprifolium
Lonicera periclymenum
Lunaria biennis
Lupinus albus
Lupinus angustifolius
Lupinus linifolius
Lupinus luteus
Lupinus varius
Lycium barbarum
Lycium europaeum
Lychnis coronaria
Lychnis chalcedonica
Malva crispa
Malva mauritiana
Medicago sativa
Melilotus coerulea
Melissa officinalis
Mentha crispa
Mentha piperita
Mespilus vulgaris
Morus alba
Morus nigra
Muscari moschatum
Narcissus poëticus
Narcissus pseudo-narcissus
Nicotiana macrophylla
Nicotiana rustica
Nicotiana tabacum
Nigella damascena
Ocimum basilicum
Oenothera muricata
Omphalodes verna
Onobrychis sativa
Origanum majorana
Paeonia officinalis
Pancratium illyricum
Panicum capillare
Panicum miliaceum
Papaver officinale
Papaver somniferum
Persica nucipersica
Persica vulgaris
Petroselinum sativum
Phalaris arundinacea
Phalaris canariensis
Phaseolus multiflorus
Phaseolus nanus
Phaseolus vulgaris
Philadelphus coronarius
Pimpinella anisum
Pinus strobus
Pisum leptolobum
Pisum quadratum
Pisum ramulare
Pisum saccharatum
Pisum sativum
Pisum umbellatum
Polemonium pinnatum
Polygonum fagopyrum
Polygonum orientale
Polygonum tataricum
Populus monilifera
Populus pyramidalis
Porrum cepa
Porrum commune
Porrum sativum
Primula acaulis
Primula auricula
Primula elatior
Prunus armeniaca
Prunus avium
Prunus cerasifera
Prunus cerasus
Prunus domestica
Prunus insiticia
Prunus semperflorens
Pyrethrum parthenium
Pyrus communis
Pyrus malus
Pyrus nivalis
Raphanus sativus
Reseda phyteuma
Rhus cotinus
Rhus typhina
Ribes grossularia
Ribes nigrum
Ribes reclinatum
Ribes rubrum
Robinia pendula
Robinia pseudo-acacia
Robinia viscosa
Rosa alba
Rosa blanda
Rosa carolina
Rosa centifolia
Rosa damascena
Rosa ferox
Rosa lucida
Rosa lutea
Rosa sulphurea
Rosa turbinata
Rosmarinus officinalis
Rubia tinctorum
Rubus odoratus
Rudbekia laciniata
Rumex patientia
Rumex scutatus
Ruta graveolens
Salix babylonica
Salvia officinalis
Salvia sclarea
Santolina chamaecyparissus
Satureja hortensis
Scabiosa atropurpurea
Scabiosa stellata
Schelhammeria cyperoides
Scilla nutans
Secale cereale
Setaria germanica
Setaria italica
Silene armeria
Sinapis nigra
Solanum lycopersicum
Solanum tuberosum
Sorbus domestica
Sorbus torminalis
Sorghum saccharatum
Spartiantus junceum
Spergula arvensis
Spinacia inermis
Spinacia oleracea
Spiraea opulifolia
Spiraea salicifolia
Staphylea pinnata
Syringa persica
Syringa vulgaris
Teucrium marum
Thuja occidentalis
Thuja orientalis
Thymus vulgaris
Tilia argentea
Tilia corylifolia
Tilia latebracteata
Tilia mutabilis
Tilia praecox
Tilia pyramidalis
Tilia tenuifolia
Tilia vitifolia
Tragopogon porrifolius
Trifolium sativum
Triticum dicoccum
Triticum durum
Triticum polonicum
Triticum spelta
Triticum vulgare
Tropaeolum majus
Tulipa gesneriana
Ulex europaeus
Ulmus major
Vicia equina
Vicia faba
Vinca major
Viola tricolor
Vitis laciniosa
Vitis vinifera
Vitex agnus-castus
Xeranthemum annuum
Xeranthemum latebracteatum
Zea mays

Literatura:

  • Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J. et al. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia 84: 155–255.
  • Schlosser J. C. (1843): Anleitung, die im Mährischen Gouvernement wildwachsenden und am häufigsten cultivierten phanerogamen Pflanzen nach der analytischen Methode durch eigene Untersuchungen zu bestimmen. Brünn.