Oblast střední Evropy patří bezpochyby k nejlépe prozkoumaným oblastem světa. Zdálo by se, že ani z hlediska přirodovědného zde není vcelku co objevovat, ale zvýšené úsilí související s projektem Natura 2000 a nástup počítačů a věku internetu ukázaly ještě po roce 2000 na některá bílá místa. Přírodní památka Evaňská rokle, vyhlášená teprve v roce 2012 na ploše 16 ha, je toho jasným důkazem. Do té doby v podstatě neznámé místo přineslo některé zajímavé a významné objevy, které nás nutí zpochybnit dřívější pravdy.
Přírodní památka se nalézá nedaleko Libochovic (okres Litoměřice), na prudkých svazích nad Evaňským potokem u stejnojmenné vesnice. Jedná se vlastně o slínovcové (opukové) bílé stráně Perucké tabule a chráněné území je zřetelně rozděleno na zalesněnou západní část, význačnou především výskytem vzácných druhů hub a taktéž výskytem bezkřídlých nosatců, a na bezlesou východní část s širokolistými teplomilnými trávníky, křovinami a zbytky sadů, proslavenou překvapivými nálezy podkovky chocholaté (Hippocrepis comosa) a pupavy bezlodyžné prodloužené (Carlina acaulis subsp. caulescens). Podkovka chocholatá byla v Čechách donedávna označována za nepůvodní, navíc zde byla svého času považována za nezvěstnou. Její nález na polopřirozeném stanovišti, navíc v početně bohatém výskytu, vedl k úvahám o její možné původnosti v Čechách coby dealpinského reliktu. Podobně byl v 7. dílu Květeny zpochybňován údaj o výskytu pupavy prodloužené u Stradonic; nálezem bohaté populace v Evaňské rokli tento starší údaj rázem získal na věrohodnosti.
V širokolistých trávnících roste ovšem řada dalších typických druhů, jako jsou černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), jehlice trnitá (Ononis spinosa), len počistivý (Linum catharticum), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ostřice chabá (Carex flacca), ostřice plstnatá (C. tomentosa), oman vrbolistý (Inula salicina), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca) a hlaváč šedavý (S. canescens), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), kokotice povázka (Cuscuta epithymum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), zvonek klubkatý a broskvolistý (Campanula glomerata, C. persicifolia), máčka ladní (Eryngium campestre), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), srpice barvířská (Serratula tinctoria), štírovník přímořský (Lotus maritimus), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) i bezlodyžný (C. acaule), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). Na vlhčích místech roste svízel severní (Galium boreale) nebo zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), na lesních okrajích zase hořec brvitý (Gentianopsis ciliata).
Z keřů zde najdeme ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), kalinu obecnou (Viburnum opulus), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), kalinu tušalaj (Viburnum lantana), uváděn je i dřín (Cornus mas).
V lese najdeme jaterník podléšku (Hepatica nobilis), jarmanku větší (Astrantia major), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), kopytník evropský (Asarum europaeum), hrachor černý (Lathyrus niger), ze vzácnějších druhů např. lilii zlatohlavou (Lilium martagon), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) a mochnu bílou (Potentilla alba). Uváděna je řada dalších druhů, jmenujme sasanku lesní (Anemone sylvestris), plamének přímý (Clematis recta), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), kozinec dánský (Astragalus danicus). Bezlesá část nabízí také překrásné výhledy na Házmburk s Českým středohořím v pozadí.
Fotografováno dne 17. 8. 2014.