Syn.: Annona asiatica L., Annona asiatica Vahl, Annona cinerea Dunal, Annona distincta Raeusch., Annona forskahlii DC., Annona glabra Forssk., nom. illeg., Annona squamosa Delile, nom. illeg., Guanabanus squamosus M. Gómez, Xylopia glabra L.
Česká jména: láhevník šupinatý (Presl 1846), anona šupinatá (Valíček 1989)
Čeleď: Annonaceae Juss. – anonovité
Annona squamosa
Rozšíření: Pochází z tropické Ameriky, snad z Antil, avšak hojně je pěstován v tropech i v subtropech celého světa (např. v celé Střední Americe, na severu Jižní Ameriky, v jižní Číně, v celé jihovýchodní Asii, severní Austrálii, na tichomořských ostrovech, na Madeiře a Kanárských ostrovech, v tropické Africe).
Ekologie: Původně rostl ve vlhkých tropických lesích, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 200 m. Vyžaduje dostatek vody a hlubokou, propustnou a úrodnou půdu. Kvete a plodí většinou jednou v roce (květy v červnu, plody v říjnu), ale někdy vykvete znovu v listopadu, takže druhá sklizeň proběhne začátkem jara.
Annona squamosa
Popis: Krátkověký malý strom, který dorůstá do výšky okolo 8 m. Borka je tenká, šedavá, letorosty jsou pýřité, později olysalé. Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, řapíky jsou 4–15 mm dlouhé, čepele úzce eliptické až kopinaté, 5–17,5 cm dlouhé a 2–7,5 cm široké, celokrajné, na konci zašpičatělé, v mládí jemně chlupaté, později lysé, žilnatina je souměrná, po obou stranách centrální žilky je 8–15 žilek postranních. Květy o celkové délce 2–3 cm, které často vyrůstají přímo z kmene či silnějších větví, jsou jednotlivé či ve svazečcích po 2–4; okvětí tvoří 6 lístků, z nichž jsou tři vnější výrazně větší, bílé, u báze zelenopurpurové, trojúhelníkovité, o rozměrech 1,5–3 × 0,5–0,8 cm; vnitřní trojice okvětních lístků je redukovaná na pouhé šupiny či zcela chybí. Tyčinek je mnoho, gyneceum má volné plodolisty, které později částečně srůstají a vytvářejí zelenožlutý nepravý plod o průměru 5–10 cm s charakteristickým šupinatým vzhledem. Smetanově bílá, nasládlá dužnina je jedlá a obsahuje několik desítek hnědočerných semen o průměru 14 mm.
Využití: Primárně se tento strom pěstuje pro chutné ovoce, které však má pouze lokální využití, protože se snadno otlačí a není tedy schopné delšího transportu. Při konzumaci je však třeba dávat pozor, semena jsou jedovatá a šťáva z nich může způsobit slepotu, dostane-li se do očí. Ač nerozkousnuté semeno projde střevním traktem bez větší škody, nedoporučuje se to zkoušet.
V lidové medicíně se nezralé plody, ale i listy a kůra díky svým stahujícím účinkům používají k léčbě průjmovitých onemocnění či rozdrcené pro ošetření vředů a povrchových ran.
Díky svému rychlému růstu se místy tento druh využívá i k výrobě celulózy.
Strom je s oblibou pěstován některými nadšenci i v mírném pásmu jako pokojová rostlina, protože semenáč je schopen plodit již po 3–5 letech od vysazení, což je u ovocných stromů vzácné. Problematické však je, že ani v zimě nesmí při pěstování teplota klesnout pod 15 °C a současně stromek rychle roste, takže je vyhražen pro pěstitele vlastnící vytápěný skleník či zimní zahradu, případně starý byt s vysokým stropem.
Poznámka: Rod Annona je poměrně početný, zahrnuje okolo 170 druhů.
Annona squamosaAnnona squamosa
Annona squamosa
Annona squamosa
Fotografováno dne 13. 2. 2013 (Thajsko, Pattaya a Bangkok).