Syn.: Celastrus edulis Vahl
Česká jména: kátovník jedlý, kata jedlá (Mareček 1994)
Čeleď: Celastraceae R. Br. – jesencovité
Rozšíření: Druh pochází zřejmě z východní Afriky, nyní je rozšířen na Arabském poloostrově, v Africe v Etiopii, Keni, Ugandě, Tanzanii, Kongu, Malawi, Zimbabwe, Zambii, Somálsku a na jihu afrického kontinentu.
Ekologie: Svědčí mu propustná půda, plné slunce a časté vydatné deště. Dnes se pěstuje na plantážích, nejlépe se mu daří v rovníkovém pásmu na terasovitě upravených horských svazích ve výškách 1700–2400 m, v teplotním rozmezí od 5 do 35 °C. Dobrý kát se sklízí 4× ročně.
Popis: Stálezelený, pomalu rostoucí keř nebo strom, dosahuje výšky od 1,5 m do 10 m v závislosti na regionu a dešťových srážkách. Listy jsou 5–10 cm dlouhé a 1–4 cm široké, kopinaté, na okrajích pilovité, zužující se do krátkého řapíku. Květy vyrůstají v krátkých úžlabních vrcholících 4–8 cm dlouhých, jednotlivé květy jsou drobné, s pěti bělavými korunními lístky. Plod je protáhlá tobolka se třemi chlopněmi, obsahuje 1–3 semena.
Využití: Mladé výhonky obsahují alkaloid cathinon podobný amfetaminům. Cathinon není příliš stabilní, rozkládá se za vzniku cathinu a je metabolizován na norefedrin. Způsobuje příjemný pocit uvolnění a relaxace, potlačuje hlad, může vyvolávat hyperaktivní chování, mizí únava, ale snižuje se i pozornost. Dlouhodobé užívání může způsobovat podrážděnost, úzkosti, nespavost, vyvolávat halucinace a záchvaty paniky. Může vést až k poruchám osobnosti, zvyšuje pravděpodobnost infarktu myokardu. Dlouhodobé užívání ničí zubní sklovinu, poškozuje játra, snižuje sexuální aktivitu, organismus je náchylný ke vzniku vředů.
Alkaloid je na seznamu psychotropních látek, kata je ale v některých zemích legální: v Ománu, Izraeli, Jemenu, Velké Británii, Nizozemsku, ve státech Afrického rohu. Žvýkají se čerstvé mladé vrcholové výhony a listy (kát), účinné látky se vstřebávají sliznicí v ústech. Žvýkání kátu (kátování) má podobný sociální kontext jako pití kávy, či dokonce jako konzumace alkoholu, který mají muslimové zakázáno pít. Často kátuje několik milionů lidí, především v zemích mezi Súdánem a Madagaskarem a v Jemenu. Letecky je někdy kát dopravován i do jiných států, kde žije větší arabská komunita.
Poznámka: V Jemenu žvýká kát denně asi tři čtvrtiny obyvatel ve věku mezi 15 a 50 lety, tráví tak většinu odpoledne. Výzkumy uvádějí, že Jemenci dávají průměrně 17 % svého příjmu na kát, v chudších rodinách částka za jednu dávku odpovídá ceně za skromné denní jídlo pro rodinu. Rostlina se pěstuje na terasovitých políčkách, kde nahradila tradiční kávovník. Nutnost vydatného zavlažování těchto pozemků vyčerpává podzemní zdroje vody. V oblastech vhodných k růstu kátovníku se téměř nic jiného nepěstuje. Z pohledu vnějšího pozorovatele je kát skutečně ekonomickou katastrofou Jemenu.
Fotografováno od 12. do 19. 4. 2010 (Jemen – Amrán, Manácha, pohoří Haráz, Sanaa).