Syn.: Dimocarpus pupilla Moon, nom. inval., Dimocarpus undulatus Wight, Euphoria cinerea (Turcz.) Radlk., Euphoria glabra Blume, Euphoria gracilis Radlk., Euphoria leichhardtii Benth., Euphoria longan (Lour.) Steud., Euphoria longana Lam., Euphoria malaiensis (Griff.) Radlk., Euphoria microcarpa Radlk., Euphoria nephelioides Radlk., Euphoria undulata Wall., nom. inval., Euphoria verruculosa Salisb., Nephelium benghalense G. Don, Nephelium glabrum (Blume) Cambess., Nephelium hypoleucum Kurz, Nephelium longan (Lour.) Hook., Nephelium longana Cambess., Nephelium mora Gardner ex Thwaites, Nephelium pupillum Wight, Sapindus benghalensis Roxb. ex Wight et Arn., Sapindus cinereus Turcz., Sapindus monogynus B. Heyne ex Wall., Sapindus undulatus Wall. ex Voigt, Scytalia benghalensis Roxb. ex Wight et Arn., Scytalia longan Roxb., Scytalia verruculosa Stokes
Česká jména: dvouslivák malý (Presl 1846)
Čeleď: Sapindaceae – mýdelníkovité
Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Asie. Původní areál je dnes již nesnadné stanovit, zahrnuje zřejmě jen jižní Čínu, severní Barmu, Laos a Vietnam. Již před mnoha staletími jej zřejmě člověk rozšířil do Thajska, Kambodže, Malajsie, Indonésie a na Filipíny. Přirozený výskyt v Indii, na Srí Lance a na Nové Guineji je velmi nejistý.
Ekologie: Pochází z vlhkého subtropického prostředí, optimálně s 1500–2000 mm ročních srážek, ale kratší periodou sucha. Teploty v sezóně by měly dosahovat 15–22 °C, důležitý je asi tříměsíční pokles teploty na 7–12 °C, ale nikoli pod bod mrazu. Preferuje lehké písčité půdy s mírně kyselou půdní reakcí.
Popis: Stálezelený, obvykle jednodomý strom s pevnými větvemi, vysoký 6–10(–40) m; borka je podélně rozpraskaná. Listy jsou řapíkaté, sudozpeřené, 15–30 cm dlouhé, s (3–)4–5(–6) jařmy, lístky jsou krátce řapíčkaté, podlouhlé až kopinaté, 6–15 cm dlouhé a 2,5–5 cm široké, na bázi často asymetrické, klínovité až uťaté, celokrajné, na vrcholu špičaté. Květenství je koncové nebo vyrůstá z úžlabí listů pod vrcholem, má charakter bohatě větvené laty, větvičky jsou hustě hvězdovitě chlupaté; květní stopky jsou krátké; květy jsou jednopohlavné, 5četné; kališní lístky jsou trojúhelníkovité, asi 2,5 mm dlouhé, s hustým hnědavým oděním z hvězdovitých trichomů; korunní lístky jsou kopinaté, zhruba zdéli kalicha, bělavé; v samčích květech je většinou 8 vyniklých tyčinek; v samičích květech je gyneceum vznikající srůstem 2–3 plodolistů, z nichž se obvykle vyvíjí jen jediný, s jedním vajíčkem. Plod je netypický (jde o analogii poltivého plodu – merikarpia), téměř kulovitý, 1,2–2,5 cm v průměru, oplodí je žlutohnědé nebo šedožluté, poněkud svraskalé, také s hvězdovitými chlupy; skrývá průsvitný dužnatý míšek, obalující hnědé, lesklé semeno.
Využití: Longan je velmi oblíbené ovoce a zejména v jihovýchodní Asii se velmi hojně pěstuje. Míšek obalující semeno je šťavnatý, sladký, aromatický a před dosažením plné zralosti velmi chutný. Stavbou i chutí velmi připomíná známější liči (Litchi chinensis). Vyzrálé plody mají chuť nepříjemnou a mohou způsobovat zažívací obtíže. Mají využití i v tradiční čínské medicíně jako prostředek pro posílení organismu.
Fotografovaly Věra Svobodová, dne 3. 4. 2011 (Vietnam, ostrov Cát Bà); Alena Vydrová, v roce 2008 (plody).