Syn.: Melaleuca scoparia (J. R. Forst. et G. Forst.) L. f., Melaleuca tenuifolia J. C. Wendl., Philadelphus scoparius Aiton
Česká jména: balmín metlatý (Presl 1823, Presl 1846)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Rozšíření: Jihovýchodní Austrálie (Nový Jižní Wales, Victoria), Tasmánie, Nový Zéland, jako okrasný keř byl zavlečen do řady subtropických i tropických oblastí světa (např. Havajské ostrovy, Madeira, Azorské ostrovy), v některých zemích proniká na přírodní stanoviště a vytlačuje původní vegetaci.
Ekologie: Roste na stanovištích s dostatkem vláhy, v Makaronésii vystupuje do oblasti, která je pravidelně zásobena vodními srážkami pasátových větrů.
Popis: Stálezelený keř až strom, 2–5 m vysoký, bohatě větvený, listy tvarově značně variabilní – čárkovité, kopinaté až eliptické, 7–20 mm dlouhé, květy 5četné, v průměru 13 mm, korunní lístky bílé nebo narůžovělé, kvete od listopadu až do července.
Využití: Druh je často pěstován i v kultuře, byla vyšlechtěna řada kultivarů. U nás se občas pěstuje jako pokojová rostlina, někdy také v bonsajové formě. Avšak v suchém vzduchu našich bytů příliš neprospívá, navíc v zimě je vhodné jej umístit do studeného skleníku.
J. S. Presl (1846) uvádí, že listy zapáchají kořením a chutnají hořce. Cook dal svým majtkům na kurděje roznemohlým píti thé z listův a květův prospěšně, též potřeboval jich do piva na místo chmele.
Poznámka: Rod zahrnuje na 87 druhů, z nichž drtivá většina (asi 81) je endemická v Austrálii, areál celého rodu se rozprostírá od jihovýchodní Asie (Thajsko, Indonésie, Filipíny) přes Austrálii po Nový Zéland.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 2. 7. 2005 (Portugalsko, Madeira, úpatí Pico Alto); Věra Svobodová, ve dnech 11. 12. 1012 (Nový Zéland, Severní ostrov, NP Tongariro) a 30. 11. 2012 (Nový Zéland, Jižní ostrov, mys Farewel).