Česká jména: pivoňka tenkolistá (Dostál 1989), pivoňka úzkolistá (Mareček 1999)
Čeleď: Paeoniaceae Raf. – pivoňkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku, východní Evropě (po Ural), na Krymu, v Gruzii a Ázerbajdžánu.
Ekologie: Roste ve stepích, kavylových stepích, na suchých loukách, skalních výchozech či v porostech teplomilných křovin.
Popis: Dorůstá výšky 20–60 cm, přičemž velikost rostlin je do značné míry dědičná. Listy jsou dělené ve velké množství úkrojků širokých 0,75–2 mm, spodní strana listů je sivá, obvykle lysá. Květy (Ø 6–8 cm) jsou tmavě červené, velké 6–8 cm. Nitky a prašníky zlatožluté, pestíky bývají 3, jsou hustě červeně chlupatý. Svým vzhledem poněkud připomínají hlaváček jarní (Adonis vernalis), a proto je Angličané nazývají „Adonis paeony“.
Ohrožení a ochrana: Je na červeném seznamu Bulharska, Maďarska, Rumunska, Ruska i Ukrajiny, chráněným druhem je v Rumunsku a Srbsku. Je vedená v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny.
Poznámka: Byla popsána Linnéem v roce 1759 podle rostlin sbíraných na lokalitě Taganrog na Ukrajině.
Běžně se pěstuje jako skalnička. Vyžaduje dostatek slunce, nejlépe jižní polohu a sušší, písčitou nebo dobře drenážovanou zem. Je plně mrazuvzdorná.
Pěstuje se její plnokvětý kultivar ´Plena´ (v Anglii je známá již od roku 1765, v roce 1836 byla popsána jako Paeonia tenuifolia var. plena Sweet). Je známá také růžovokvětá a bělokvětá odchylka.
K nejvýznamějším zahradním hybridům patří kultivar Earlybird (P. tenuifolia × P. veitchii) s jednoduchými jednotlivými karmínově červenými květy, velice časná, vyšlechtil Saunders v roce 1939 a Early Scout (´Richard Carvel´ × P. tenuifolia) s tmavě červenými květy, velice časná. Vyšlechtil Auten v roce 1952.
Fotografováno ve dnech 5. 5. 2004, 1. 4. a 11. 4. 2005 a 11. 5. 2006 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy).
Blízce příbuzné druhy:
Paeonia biebersteiniana Ruprecht
Od pivoňky úzkolisté se liší širšími listovými segmenty (3–10 mm) řadou krátkých chlupů na horní straně listů. Listy jsou sivé. Pestík je červeně chlupatý podobně jako u P. úzkolisté. Roste v severním Kavkazu ve Stavropolském kraji na stepních svazích, zvláště v okolí keřů. V přírodě je vzácná, je na červeném seznamu.
Paeonia carthalinica Ketzchoveli
Je blízce příbuzná pivoňce úzkolisté od níž se liší širšími listovými segmenty (0,5–1 cm), které jsou lysé. Segmenty jsou o něco delší než u předešlých druhů. Barva listů je zelená. Pestíky jsou kryté šedivě stříbřitými chlupy. Roste v Gruzii ve světlých dubových lesích (lesostepích), zvláště na jejich přechodech ve step. V přírodě je vzácná, je vedená v červené knize Gruzie.
Paeonia lithophila Kotov
Podobná P. úzkolisté, ale menší ve všech svých částech. Dorůstá do 30 cm. Popsána byla z východního Krymu. V přírodě je vzácná. Občas pěstovaná na skalkách jako P. tenuifolia ´Minima´
Paeonia ×smouthii Van Houtte
Zahradní hybrid mezi P. tenuifolia a P. lactiflora získaný v roce 1845 Smouthem (jedná se o nejstarší známý zahradní mezidruhový kříženec vypěstovaný mimo Čínu). Z původních několika klonů se zachoval pouze jeden. Rostliny jsou vícekvěté, vonné, sterilní. Kvetou časně. Vzhledem jsou podobné P. anomala, za kterou jsou některými firmami zaměňovány. Liší se mimo jiné tvarem květu, tyčinek je více, jsou kratší a směstnané ve středu. 2n=10.
Paeonia ×majko N. Ketzchoveli
Je přírodní hybrid mezi P. tenuifolia s. l. (?P. carthalinica) a P. triternata, který byl nalezen v roce 1958 (a popsán v roce 1959) v Gruzii mezi vesnicemi Lamitskali a Igoti (tedy přibližně na stejném lokalitě jako P. carthalinica). v řídkých dubohabrových lesích. Původně byla považována za samostatný druh a teprve po bližším studiu byl vysvětlen její hybridní původ. Segmenty listů jsou přibližně 1 cm široké. Květy jsou velké, růžově fialové, pestíky jsou kryté červenými chlupy. Rostliny jsou ve volné přírodě nejspíše vyhubené, jsou vedené v červené knize Gruzie.
Paeonia ×saundersii Stebbins
P. tenuifolia × P. triternata Maleev. Rostliny vyrostly ze semen, které prof. Saunders objednal u firmy Barr & Sons jako P. anomala. Planá forma byla nalezena na Krymu Maleevem v roce 1937. Je podobná P. anomala od které se liší větším počtem užších listových segmentů. Od P. tenuifolia se liší delší stopkou květů. Je sterilní.