Syn.: Boldea boldus (Molina) Looser, Boldea fragrans (Pers.) Endl., Boldu boldus (Molina) Lyons, Boldu chilanum Nees, Boldu chilensis Schult. et Schult. f., Laurus belloto Miers ex Nees, Laurus lingui Bridges ex Nees, Peumus fragrans Pers., Ruizia fragrans Ruiz et Pav.
Česká jména: boldo obecné (Presl 1846), boldo (Mareček 1999)
Čeleď: Monimiaceae Juss.
Peumus boldus
Rozšíření: Pochází ze střední části Chile, roste v oblasti vymezené provinciemi Coquimbo na severu a Los Lagos na jihu.
Ekologie: Jeden z typických druhů vegetace stálezeleného chilského lesa mediteránního typu (chaparral). Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 1000 m.
Peumus boldus
Popis: Stálezelený dvoudomý strom, dorůstá výšky 6–7(–20) m; kmen může mít až 1 m v průměru; borka je šedá, ve stáří rozbrázděná. Listy jsou vstřícné, řapíkaté; čepel je vejčitá až eliptická, 3–7 cm dlouhá a 1–5 cm široká, kožovitá, vypouklá, na líci svěže zelená, poněkud drsná žlázkovitými hrbolky, na rubu světlejší, chlupatá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, celokrajná nebo s oddálenými drobnými zoubky, poněkud podvinutá, na vrcholu tupá. Květenství tvoří 10–12květé úžlabní hrozny; květy dosahují 0,5–1 cm v průměru; květní lůžko vytváří miskovitou češuli; okvětních lístků je 5–6, žlutavých, tvarem poněkud odlišných; v samčích květech je velký počet tyčinek; v samičích květech je 2–5 volných plodolistů. Plodem je souplodí vejcovitých peckovic o délce 1–2 cm, za zralosti žlutozelených, sladkých a aromatických; v každé peckovici je jediné kulovité, asi 5 mm dlouhé semeno.
Využití: Plody se konzumují syrové nebo tepelně upravené, připravuje se z nich chutný nápoj. Aromatická borka a listy lze používat jako koření. Druh má značný význam v lidovém léčitelství i v moderní farmacii: využívají se zejména listy, méně borka: hlavní účinnou složkou je alkaloid boldin. Má účinky při nechutenství, pomáhá při jaterních a žlučníkových potížích, tradičně se používal při léčbě kapavky, v současné době zejména jako antimalarikum; při dlouhodobém užívání má ale negativní vliv na ledviny. Silice z listů mají insekticidní účinek. Z tříslovin, jichž má rostlina v borce značné množství, se vyrábějí barviva.
Poznámka: Čeleď Monimiaceae je nepříliš početná skupina evolučně primitivních krytosemenných rostlin gondwanského původu; dnes se řadí mezi tzv. magnoliidy, které stojí mimo klasické členění krytosemenných na jednoděložné a dvouděložné. Nejblíže příbuzné jsou čeledi Lauraceae (vavřínovité) a Hernandiaceae. Největší druhová diversita čeledi Monimiaceae je v tropech Jižní Ameriky, Austrálie, Oceánie a na Madagaskaru, subtropických typů je málo, např. na Novém Zélandu je to Hedycaria arborea. Subtropický je i chilský monotypický rod Boldus.
Peumus boldus
Peumus boldus
Peumus boldus
Fotografováno dne 22. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).