Syn.: Aster virgaurea (L.) Kuntze, Doria virgaurea Scop.
Česká jména: zlatobýl obecný (Polívka 1912), celík zlatobýl (Dostál 1950), zlatobýl obecný (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: zlatá byľ obyčajná (Dostál 1950), zlatobyľ obyčajná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Solidago virgaurea

Solidago virgaurea

Rozšíření: Evropa (kromě Islandu, Kréty a Sicílie), dále v mediteránní části severozápadní Afriky, ostrůvkovitě v Malé Asii, Zakavkazí, na západní Sibiři a ve Střední Asii. V České republice roztroušeně. Poměrně hojně se vyskytuje v suprakolinním až submontánním stupni. Těžiště výskytu tohoto poddruhu leží v nadmořských výškách 300 až 800 m.
Ekologie: Nejčastěji roste na křovinatých stráních, skalách, ve světlých sušších lesích, na lesních světlinách a pasekách. Vyhledává spíše polostín a středně vlhké, neutrální až kyselé silikátové půdy, nepříliš bohaté na živiny. Zlatobýl obecný pravý je diagnostickým druhem svazu Genisto germanicae-Quercion. Kvete od července do září.
Popis: Jedná se o vytrvalou, až 100 cm vysokou bylinu. Lodyžní listy jsou vejčitě eliptické až kopinaté a oddáleně hrubě zubaté. Po obou stranách listů bývají krátké přitisklé chlupy. Květenstvím je bohatá lata, ve které jsou uspořádány krátce stopkaté úbory. Žluté úbory se skládají z trubkovitých květů uprostřed úboru a z jazykovitých po okrajích. Plodem je světle hnědá nažka.
Využití: Rostlina je významnou léčivkou. Její kvetoucí nať se využívá jak ve farmacii tak i v lidovém léčitelství. Sušená nať se používá při ledvinových onemocnění, dále působí močopudně a je používána i zevně při kožních chorobách.
Poznámka: V nejvyšších horských polohách se vyskytuje poddruh Solidago vulgaris subsp. minuta (zlatobýl obecný alpínský). Od nominátního poddruhu (na našich snímcích) se liší nižším celkovým vzrůstem (max. 30 cm) a o něco většími úbory, které jsou uspořádány v poměrně chudé latě.
Solidago virgaureaSolidago virgaurea
Fotografováno dne 31. 7. 2007 (Liptál).