Syn.: Buphthalmum speciosum Schreb., Buphthalmum cordifolium Waldst. et Kit., Telekia cordifolia (Waldst. et Kit.) DC.
Česká jména: volovec srdcolistný (Presl 1819), kolotočník (Presl 1846), volské oko srdcolistý [sic] (Sloboda 1852), telekova okázalá (Opiz 1852), volské oko srdcolisté, telekie (Polívka 1912), kolotočník ozdobný (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Telekia cordifolia
Rozšíření: Jihovýchodní Evropa, sever Malé Asie, Kavkaz, Východní Karpaty, původní areál zasahuje až na východní Slovensko (Vihorlat, Bukovské a Slánské vrchy) a do Polska, vzácně se objevuje i na Slovensku středním. Pro svůj velice dekorativní vzhled je tato rostlina po několik staletí pěstována v parcích a zahradách i u nás, odtud zplaňuje a šíří se na nová stanoviště. Byla zavlečena i do Německa, Rakouska a Belgie. Její šíření může být až expanzivní, může dokonce představovat nebezpečí pro přirozenou vegetaci. Vyskytuje se roztroušeně skoro po celém území ČR, schází většinou jen v teplejších oblastech. Nově byla zaznamenána například na některých lokalitách v Moravskoslezských Beskydech, Hrubém Jeseníku i Slavkovském lese.
Ekologie: Roste na výslunných stanovištích od podhůří až do hor, především kolem potoků a na lesních světlinách, kolem cest, v blízkosti lidských sídel, ve starých zámeckých parcích. Kvete od června do srpna.
Telekia speciosa
Popis: Vytrvalá a statná bylina se silným oddenkem, 70–200 cm vysoká. Lodyha je přímá, chudě větvená, pýřitá. Dolní listy jsou řapíkaté, celistvé, srdčitě vejčité, 10–40 cm dlouhé, horní přisedlé. Úbory po 2–8 v chocholičnaté latě, dosahují 5–9 cm v průměru, zákrovní listeny střechovitě se kryjící, vejčité až kopinaté; jazykovité květy jsou žluté, ligula je až 3 cm dlouhá, terč dosahuje až 3,5 cm v průměru. Plodem je nažka.
Poznámka: Vědecké rodové jméno této rostlině propůjčil uherský cestovatel S. Teleki-Szég.
Telekia speciosaTelekia speciosa
Telekia speciosaTelekia cordifolia
Telekia speciosa
Fotografováno ve dnech 4. 9. 2003 (Hrubý Jeseník, Malá Morávka) a 1. 7. 2007 (Slavkovský les).