Syn.: Abelmoschus bammia Webb, Abelmoschus longifolius (Willd.) Kostel., Abelmoschus officinalis (DC.) Endl., Abelmoschus praecox Sickenb., Abelmoschus tuberculatus Pal et Singh, Hibiscus esculentus L., Hibiscus ficifolius Mill., Hibiscus hispidissimus A. Chev., nom. illeg., Hibiscus longifolius Willd., Hibiscus praecox Forssk.
Česká jména: ibišek jedlý, okra, bamie, gombo (Mareček 1996)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Pochází z Asie; snad vznikl v severní Indii, k jeho předkům zřejmě patří tamní druh Abelmoschus tuberculatus. Jiné teorie hovoří o původu etiopském nebo severoafrickém, neboť bylo doloženo pěstování už ve starověkém Egyptě. Dnes se pěstuje v tropech a subtropech celého světa a občas zplaňuje. Lze jej pěstovat i v nejteplejších částech střední Evropy, má podobné nároky asi jako paprika.
Ekologie: Vyžaduje živinami dobře zásobené půdy, nejlépe s neutrální reakcí, v období růstu noční teploty kolem 15 °C. Odolnost vůči suchu je poměrně vysoká. Na rostlině vždy kvete jen jediný květ, který však vydrží jen krátce, nanejvýš 3 dny.
Popis: Jednoletá bylina, dorůstá výšky 1–2 m; lodyha je nevětvená, s velmi řídkými tuhými chlupy. Listy jsou střídavé; řapík je 7–15(–35) cm dlouhý, odstále chlupatý, čepel je dlanitoklaná, o průměru (5–)10–30 cm, s 3–7 řídce chlupatými, na okraji oddáleně zubatými úkrojky; palisty jsou nitkovité, 0,7–1 cm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů; stopky květů jsou (0,5–)1–2(–5) cm dlouhé; listenů kalíšku je 7–10(–12) nitkovitých, 0,5–1,8 cm dlouhých; kalich je zvonkovitý, 2–3 cm dlouhý, s hvězdovitými chlupy; koruna je žlutá nebo bělavá s tmavě nachovým středem, o průměru 5–7 cm, korunní lístky jsou obvejčité, 3,5–5 cm dlouhé; tyčinky tvoří trubku 2–2,5 cm dlouhou; semeník je svrchní, s 5 pouzdry. Plodem je zaobleně čtyřhranná až válcovitá, 10–25 cm dlouhá tobolka s protaženým zobánkem; kulovitých, tmavohnědých semen bývá 5–15 v každém pouzdře.
Využití: Nedozrálé dužnaté tobolky jsou v tropech velmi oblíbenou, takřka všudypřítomnou zeleninou, obvykle nazývanou okra nebo též ladies‘ fingers. Obsahují slizovité látky a mají velmi příjemnou chuť; slizovitost se dá potlačit vařením s kyselými přísadami. Lze z nich připravovat polévky nebo se dusí spolu s jinou zeleninou, případně i s masem. Obzvláště často se používá v arabské kuchyni. Cévní svazky v lodyhách mají i podružný význam jako textilní surovina.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 26. 1. 2019 (Indie, Kérala, Kumily).