Syn.: Acantholimon aegaeum F. W. Mey., Acantholimon albanicum O. Schwarz et F. Mey., Acantholimon androsaceum (Jaub. et Spach) Boiss., Acantholimon ararati Jahand., Acantholimon echinus Boiss., nom. illeg., Acantholimon graecum F. W. Mey., Acantholimon libanoticum var. ulicinum (Willd. ex Schult.) Boiss., Acantholimon olympicum (Boiss.) F. W. Mey., Acantholimon tournefortii (Jaub. et Spach) Boiss., Armeriastrum echinus Kuntze, Armeriastrum puberulum Kuntze, Armeriastrum ulicinum Kuntze, Statice androsacea Jaub. et Spach, Statice pauciflora Jaub. et Spach, Statice tournefortii Jaub. et Spach, nom. illeg.
Česká jména: ježatec (Nauman 1946), ježourek (Mareček 1994)
Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Rozšíření: Vyskytuje se v horách v jižní části Balkánského poloostrova (od jižní Albánie a Makedonie do Řecka), na Krétě a v Malé Asii v Turecku, zasahuje až do Libanonu.
Ekologie: Výslunné skalnaté svahy na vápenci nebo hadci, v nadmořských výškách 1200–3000 m.
Popis: Nízký, stěsnaně polštářovitý keřík tvořící k zemi přitisklé bochánky. Listy jsou střídavé, čárkovité, 1–2 cm dlouhé a asi 1 mm široké, pichlavě špičaté, lysé nebo jemně chlupaté. Květenství tvoří obvykle 3–7 květů, uspořádaných ve zkráceném klasu; květy jsou jednotlivé a podepírají je 3 listeny, kalich je nálevkovitý, 14–16 mm dlouhý, s nápadným blanitým, stříbřitě bílým, na okraji krátce zubatým lemem s nachovými žilkami, řidčeji je kalich celý nachový; korunní lístky jsou na bázi srostlé, kratší nebo i delší než kalich, červenofialové; tyčinek je 5; semeník je svrchní. Plodem je úzce válcovitá nažka.
Poznámka: Jediný druh dosti početného rodu Acantholimon, který zasahuje do Evropy. Druhy tohoto rodu jsou typické především pro vegetaci v kontinentálních partiích Blízkého a Středního východu, jen v Turecku jich roste asi 25.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 16. 9. 2013 (Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret).