Syn.: Acanthus doloarin Blanco, Acanthus neoguineensis Engl., Dilivaria ilicifolia (L.) Juss.
Čeleď: Acanthaceae Juss. – paznehtníkovité
Acanthus ilicifolius
Rozšíření: Areál se táhne od Srí Lanky a západního pobřeží Indie po jihovýchodní pobřeží Číny a do Malajsie, dále roste na Filipínách, v Indonésii a na Nové Guineji. Přesahuje na sever a severovýchod Austrálie a do Oceánie po Mikronésii a Novou Kaledonii.
Ekologie: Stanovištěm jsou okraje bažin a porostů mangrove poblíž mořského pobřeží, obvykle těsně nad čárou přílivu, je značně odolný vůči zasolení.
Acanthus ilicifolius
Popis: Polokeř až 2 m vysoký; stonky jsou silné, nevětvené, lysé, často v uzlinách s trny. Listy jsou střídavé; řapík je tlustý, 3–6 mm dlouhý, lysý; čepel je v obrysu podlouhlá až kopinatá, peřenolaločná, 6–14 cm dlouhá a 2–5 cm široká, lysá, s 5–7 páry postranních žilek, na bázi klínovitá, na okraji s několika velkými ostny a mezi nimi pilovitá až téměř celokrajná, na vrcholu uťatá. Květenství je až 16,5 cm dlouhý klas; listeny jsou široce vejčité, 7–8 mm dlouhé, opadavé; listence jsou asi 5 mm dlouhé, kožovité; horní a dolní kališní cípy jsou 1–1,5 cm dlouhé, s blanitým a někdy zkadeřeným okrajem, na konci vykrojené, postranní jsou asi 1 cm dlouhé, celokrajné; koruna je 3–4 cm dlouhá, bílá, namodralá až narůžovělá, s krátkou trubkou a obvejčitým, 2,2–3 cm dlouhým, na konci 3klaným pyskem, vně měkce chlupatým; tyčinky jsou 4, stejně dlouhé, s nitkami asi 1,5 cm dlouhými; čnělka je asi 2,2 cm dlouhá. Plodem je elipsoidní tobolka 2,5–3 cm dlouhá, obsahuje světle žlutá, ledvinitá semena.
Využití: V ájurvédské a čínské medicíně jako prostředek především při léčbě bolestí hlavy, astmatu a revmatismu, také při kožních onemocněních a v případě napadení prvoky z rodu Leishmania.
Poznámka: Asi 25–30 druhů rodu Acanthus se vyskytuje v subtropech a tropech Starého světa, do východní Asie zasahují jen tři druhy, z nich dva přesahují až do Austrálie a Oceánie.
Acanthus ilicifolius
Acanthus ilicifoliusAcanthus ilicifolius
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 21. 1. 2018 (Palau, Koror, Ngermid).