Syn.: Aconitum bodinieri H. Lév. et Vaniot, Aconitum kusnezoffii var. bodinieri (H. Lév. et Vaniot) Finet et Gagnep., Aconitum wilsonii Stapf ex Mottet
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité

Aconitum carmichaelii

Rozšíření: Východoasijský druh s areálem táhnoucím se od severočínských provincií Che-pej a Liao-ning až po jihočínské provincie Kuang-tung a Jün-nan, zasahuje také na sever Vietnamu. Podle odění a tvaru listů je rozlišováno pět variet.

Ekologie: Roste v lesních lemech, v horské křovinaté vegetaci i na travnatých svazích, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 2200 m. Kvete od září do října.

Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 60–150(–200) cm dlouhou, větvenou, řídce chlupatou, olistěnou. Dolní lodyžní listy jsou v době květu již zaschlé, střední jsou řapíkaté, v obrysu skoro okrouhlé, dlanitodílné až dlanitosečné, 6–11 cm dlouhé a 9–15 cm široké, kožovité, na bázi mělce srdčité, 3dílné, střední segment je obvejčitý, postranní nesouměrně 2dílné, koncové úkrojky jsou špičaté, na líci řídce přitiskle chlupaté, na rubu řídce chlupaté nebo na žilkách hustě chlupaté. Květenství je terminální, hroznovité, 6–25 cm dlouhé, mnohokvěté; listeny jsou kopinaté až vejčité; květy jsou obvykle modré, horní okvětní lístek je přilbovitě vyklenutý, 20–26 mm vysoký a u báze 17–22 mm široký, s krátkým zobánkem, pysk je asi 6 mm dlouhý, ostruha jen 1–2,5 mm dlouhá; tyčinky jsou lysé nebo řídce chlupaté, pestíků je 3–5. Plody jsou měchýřky, až 18 mm dlouhé.

Využití: Vysazuje se také v zahradách střední Evropy, objevuje se tu v několika kultivarech, z nichž snad nejznámější je bělomodrý kultivar ʻCloudyʼ (rovněž na našich snímcích) nebo modrokvětý ʻArendsiiʼ. Jistě zajímavá je velmi pozdní doba květu tohoto druhu.

Poznámka: Dugald Carmichael (1772–1827), na nějž odkazuje druhové jméno, byl britský botanik.

Aconitum carmichaelii
Aconitum carmichaeliiAconitum carmichaelii
Aconitum carmichaelii
Aconitum carmichaelii

Fotografováno dne 6. 10. 2018 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).