Syn.: Adenocaulon lechleri Sch. Bip.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Adenocaulon chilense

Rozšíření: Pochází z jižního cípu Jižní Ameriky, byl zjištěn v Argentině v provinciích Neuquén, Río Negro, Chubut a Santa Cruz, v Chile v regionech Bío Bío, Araucanía, Los Lagos, Aysén a Magallanes. Roste také na Ohňové zemi.

Ekologie: Typický druh podrostu lesů s dominantními pabuky (Nothofagus) v chladnějších polohách. Vystupuje do nadmořské výšky 1000 m.

Adenocaulon chilense

Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky 12–50 cm; lodyhy jsou přímé, nevětvené, s 1–2 listy. Dolní listy tvoří přízemní růžici; řapík je 2–10 cm dlouhý, křídlatý a plstnatý; čepel je vejčitá až eliptická, (4–)6–20 cm dlouhá a 3–7 cm široká, na líci lysá, na rubu hustě bíle plstnatá, na bázi klínovitá až uťatá, celokrajná, nebo vroubkovaná až pilovitá, na vrcholu tupá; lodyžní listy jsou čárkovité, podobné listenům. Květenstvím je řídký hrozen úborů, jejich stopky jsou až 7 cm dlouhé, žláznaté; zákrov je 3–4 mm dlouhý a 3–6 mm široký, listenů bývá 6, vejčitých, 2–2,2 mm dlouhých, zelených a často na špičce nafialovělých, na bázi plstnatých; květů je v úboru málo, jsou bělavé, trubkovité, vnější jsou 4–5četné, samičí, 1,5–2 mm dlouhé, vnitřní jsou 2–3 mm dlouhé, funkčně samčí. Nažky jsou zploštěle obvejcovité, 5–7 mm dlouhé, stopkatě žláznaté.

Poznámka: Do rodu Adenocaulon náleží pět druhů, z nichž dva rostou ve východní Asii, jeden v Severní, jeden ve Střední a jeden v Jižní Americe.

Adenocaulon chilense
Adenocaulon chilenseAdenocaulon chilense
Adenocaulon chilense
Adenocaulon chilense
Adenocaulon chilense

Fotografoval Mário Duchoň, dne 29. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Nahuel Huapi, údolí Río Frías a Laguna Ilón).