ADIANTUM PEDATUM L. – netík / adiant

Čeleď: Pteridaceae E. D. M. Kirchn. – křídelnicovité

Adiantum pedatum

Rozšíření: Východ Severní Ameriky, areál se táhne od Nové Anglie až po Oklahomu. Na hadcích Nové Anglie, na západním pobřeží Severní Ameriky a ve východní Asii se rozlišují podobné druhy, které bývaly dříve řazeny k tomuto druhu rovněž (např. Adiantum aleuticum) nebo nebyly rozlišovány vůbec (Adiantum viridimontanum).

Ekologie: Ve své domovině roste v opadavých lesích, ve vlhkých lesních stržích a ve štěrbinách mokrých skal, častěji na vápencovém podkladu.

Popis: Kapradina s krátkým oddenkem, řapíky až 50 cm dlouhými a s vějířovitými listy v průměru 30 cm širokými, které na zimu zatahují a nové se objevují až v polovině jara. Koncové úkrojky jsou podlouhlé, jejich délka je nanejvýše 3krát větší než šířka, na vrcholu jsou tupé, dělené do zaokrouhlených laloků, jejichž okraje jsou vroubkované až vroubkovaně zubaté, laloky jsou oddělené jen úzkými zářezy, sotva 1 mm širokými. Výtrusnice se nacházejí na okrajích úkrojků.

Využití: V Evropě se s oblibou vysazuje v zahradách, především v posledních desetiletích se stále častěji objevuje v zahradách i u nás, pěstují se i některé kultivary. V kultuře vyžaduje polostinné stanoviště a vyšší vlhkost. Přesazování snáší poměrně špatně, trs je pak často po několik let prořídlý.

Adiantum pedatum
Adiantum pedatum

Fotografováno ve dnech 29. 4. a 9. 5. 2003 (Česko, Brno, fotografované rostliny pocházejí z kultury).