Syn.: Afrocarpus gaussenii (Woltz) C. N. Page, Decussocarpus falcatus (Thunb.) de Laub., Nageia falcata (Thunb.) Carrière, Nageia meyeriana (Endl.) Kuntze, Podocarpus falcatus (Thunb.) Endl., Podocarpus falcatus (Thunb.) R. Br. ex Mirb., Podocarpus gaussenii Woltz, Podocarpus gracillimus Stapf, Podocarpus meyerianus Endl., Taxus falcata Thunb.
Čeleď: Podocarpaceae Endl. – nohoplodovité
Rozšíření: Značně velký areál se táhne od jižního cípu Afriky směrem na sever až do střední Etiopie. Kromě Jihoafrické republiky a Etiopie je znám z Lesotha, Svazijska, Zimbabwe, Mosambiku, Malawi, Tanzánie, Keni, Ugandy a Konga. Není však úplně jasné, zda se údaje z celého území vztahují k jedinému taxonu: někteří badatelé se domnívají, že rostliny z rovníkové Afriky je třeba hodnotit jako samostatné druhy – v tom případě se jméno A. falcatus vztahuje k jihoafrickým populacím.
Ekologie: V jižní části areálu je součást lesní vegetace na návětrných svazích, často v blízkosti pobřeží, v územích s průměrnými ročními teplotami 13–20 °C a ročním úhrnem srážek (800–)1200–2500 mm; zejména starší stromy snášejí i krátkodobé poklesy teploty pod bod mrazu. V tropické Africe je významnou porostotvornou dřevinou v nadmořských výškách 1500–2400(–3000) m, provází jej nejčastěji stromový jalovec Juniperus procera. Vyžaduje hluboké, lehké, humózní půdy o pH 5–7. Semena šíří především plodožraví letouni, ale zřejmě i opice a někteří ptáci, klíčivost semen je ale po průchodu trávícím traktem značně snížená.
Popis: Statný dvoudomý jehličnan, dorůstá výšky až 45(–60) m; kmen je přímý, válcovitý, může mít v průměru 2–3 m, starší větve jsou často vodorovné; borka je v mládí šedá, hladká, podélně rýhovaná, později až červenohnědá a odlupuje se v šupinách. Listy jsou spirálovitě uspořádané, (1–)2–5 cm dlouhé a (1–)3–6 mm široké, tmavozelené, někdy našedlé. Samčí šištice vyrůstají po 1–4 v paždí listů, mají charakter jehněd 0,5–1,5 cm dlouhých a asi 3 mm širokých. Samičí stromy tvoří zkrácené fertilní větvičky s jednou terminální semennou šupinou, na které je jediné vajíčko. Semeno připomíná peckovici, je dužnaté, kulovité, 1–2 cm v průměru, šedozelené, za zralosti žluté, má dřevnaté vnější osemení, pod nímž je pryskyřičná dužnina a tvrdé „jádro“.
Využití: Dřevo tohoto druhu je kvalitní, tvrdé, vhodné jako stavební materiál, surovina k výrobě nábytku, dřevěných částí nářadí, ale i lodí nebo železničních pražců. Je však napadáno některými houbami a taky termity. Borku a semena využívalo tradiční léčitelství. Rovněž se používá k výsadbám, jako okrasný strom nebo do protierozních výsadeb.
Poznámka: V některých lokalitách se zachovali velmi mohutní jedinci staří až přes 1000 let.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 17. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Garden Route National Park, Robberg).