Syn.: Allium narcissiflorum var. insubricum (Boiss. et Reut.) Fiori, Allium narcissiflorum subsp. insubricum (Boiss. et Reut.) Nyman
Čeleď: Amaryllidaceae Jaume St.-Hil. – amarylkovité
Allium insubricum
Rozšíření: Endemit jižních Alp, vyskytuje se pouze v italské Lombardii, v oblasti mezi jezery Lago di Como a Lago di Garda.
Ekologie: Roste na vápencových skalách a ve vápencové suti, v nadmořských výškách od 800 až do 2100 m.
Popis: Geofyt s podlouhlou cibulkou dosahující v průměru okolo 5 mm, její vnější obaly jsou kožovité. Lodyha je 16–30 cm dlouhá, listy jsou 3–4, trávovité, 12–20 cm dlouhé a 0,2–0,5 cm široké. Toulec je 1–8 cm dlouhý, vytrvávající, špičatý. Květenstvím je permanentně svěšený lichookolík s 3–5květy, jejichž stopky jsou 8–20 mm dlouhé, okvětí je zvonkovité, okvětní lístky jsou až 18 mm dlouhé, nachové, vnější asi 6 mm široké, obkopinaté, špičaté, vnitřní asi 9 mm široké, úzce obvejčité, na vrcholu zaokrouhlené; tyčinky nejsou z koruny vyniklé, nitky jsou asi 6 mm dlouhé. Plodem je tobolka.
Záměny: Druh Allium insubricum je dosti podobný druhu Allium narcissiflorum z jihovýchodní Francie a severozápadní Itálie, jehož květenství je zprvu rovněž svěšené, avšak později se poněkud napřimuje, květů je v něm o něco více (5–8). Rozdíly lze postřehnout i na cibulkách obou druhů.
Využití: Jako okrasný druh česneku bývá vysazován i v zahradách střední Evropy, uplatňuje se především na skalkách.
Allium insubricum
Allium insubricum
Allium insubricum
Fotografováno dne 25. 6. 2017 (Německo, Drážďany, botanická zahrada).