ALOE DEBRANA Christian – aloes

Syn.: Aloe berhana Reynolds
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité

Aloe debrana

Rozšíření: Vyskytuje se výhradně ve střední části Etiopie v regionech Gojam, Welo a Shewa.

Ekologie: Roste na svazích na čedičových horninách, často na mírnějších sklonech. Je udáván z nadmořských výšek 2000–2700 m; dokumentovaná lokalita však leží v nadmořské výšce více než 3500 m.

Aloe debrana

Popis: Vytrvalá dužnatá bylina, obvykle bezlodyžná, jen starší jedinci občas tvoří poléhavý tlustý dřevnatý kmínek. Listy jsou poněkud ven vyhnuté, 25–60 cm dlouhé a 7,5–15 cm široké, sytě zelené, později hnědnoucí, s červenohnědou linkou podél okraje, zubů na okraji listů bývá 7–10(–14) na 10 cm délky okraje, jsou 2–4 mm dlouhé, s červenou špičkou. Květenství je přímé, až 1 m vysoké, má podobu často vícenásobně větvené laty složené z 8–50 hroznovitých větví; hrozny květů jsou shloučené až válcovité, 5–15 cm dlouhé, volné i husté; listeny jsou blanité, vejčité, 3–6,5(–8,5) mm dlouhé; květní stopky jsou 1–1,5 cm dlouhé; květy jsou 6četné, okvětí je trubkovité, 1,7–3 cm dlouhé a 4–6 mm široké, červené, vnější okvětní lístky jsou pod vrcholem rozeklány na cípy 0,5–1 cm dlouhé; tyčinek je 6; čnělka není vyniklá. Plody jsou tobolky.

Záměny: Nejčastěji bezlodyžný druh rodu Aloe s přímým, bohatě (často vícenásobně) větveným květenstvím, k typickým znakům patří také velmi malé listeny. Na lokalitě byl pozorován spolu s druhem Aloe pulcherrima, který se ale vyznačuje květenstvím na bázi obloukovitě zahnutým a téměř celokrajnými listy.

Ohrožení a ochrana: Vzhledem k vysokému okrasnému potenciálu se i na tento druh vztahuje mezinárodní úmluva o obchodu s vzácnými organismy CITES.

Aloe debrana
Aloe debranaAloe debrana
Aloe debrana
Aloe debrana
Aloe debrana

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 7. 11. 2013 (Etiopie, Lalibela, masiv Abuna Yosef, mezi osadami Lay Amba a Tadios Amba).