Syn.: Agaricus rubescens (Pers.) Fr., Amanita rubescens Pers., Amplariella rubescens (Pers.) E.-J. Gilbert
Česká jména: katmanka červenavá (Opiz 1852), katmanka načervenalá, růžovka, masák (Velenovský 1920), muchomůrka růžovka (Veselý 1972, Antonín 2006)
Slovenská jména: muchotrávka červenkastá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Amanitaceae R. Heim ex Pouzar – muchomůrkovité
Rozšíření: Vyskytuje se na celé severní polokouli a v severní Africe.
Ekologie: Vyrůstá hojně v červnu až listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, v parcích a alejích, od nížin až vysoko do hor. Často ji najdeme i za suššího počasí.
Popis: Masitý klobouk má v průměru 5–20 cm, v mládí je polokulovitý, později nízce vyklenutý, ve stáří plochý, mírně zvlněný, na okraji lehce rýhovaný. V mládí je zbarven světle růžově nebo má pleťové odstíny, později je až červenohnědý. Povrch klobouku je pokryt bělavými nebo načervenalými bradavkami. Lupeny jsou vysoké a husté, volně připojené ke třeni. V mládí jsou zakryté bílým závojem, mají bílou barvu, později růžoví, ve stáří mohou být červeně skvrnité. Třeň je vysoký až 20 cm, do 2,5 cm silný, v mládí plný, později s vatovitou výplní až dutý. Má bílou, narůžovělou nebo nažloutlou barvu. Dole je hlízovitě rozšířený s několika řadami bradavek, hlíza má většinou načervenalou barvu, jak se zabarvuje při poškození larvami hmyzu. Pochva chybí. Prsten je velký, umístěný v horní části třeně, je bílý, široký, blanitý, na svrchní straně hustě podélně rýhovaný. Dužnina je bílá, na řezu slabě červenající. Chuť i vůně je příjemně houbová. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, široce elipsoidní, tenkostěnné, hladké, amyloidní, 8–9 × 5,5–7 µm velké.
Záměny: Je zaměnitelná s muchomůrkou šedivkou (Amanita spissa), která je jedlá, ale i s jedovatými druhy, jako jsou muchomůrka červená (Amanita muscaria) a muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) – ta se odlišuje se od růžovky především tím, že má zřetelnou polovolnou pochvu, hladký prsten a při poškození nerůžoví.
Poznámka: Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolysin, který rozkládá červené krvinky. Hemolysin je termolabilní, při tepelné úpravě se ničí. Tepelně zpracovaná růžovka má výtečnou chuť, hodí se k nejrůznějším kuchyňským úpravám.
Fotografováno ve dnech 5. 7. 2008 (Česko, od řeky Kamenice) a 20. 7. 2008 (z Krušných hor od Abertam).