Syn.: Amphitecna obovata (Benth.) L. O. Williams, Crescentia coriacea Miers, Crescentia cucurbitifera Houtt., Crescentia cucurbitina L., nom. illeg., Crescentia cuspidata Miers, Crescentia elongata Miers, Crescentia latifolia Mill., Crescentia latifolia Lam., Crescentia lethifera Tussac, Crescentia obovata Benth., Crescentia ovata Burm. f., nom. inval., Crescentia palustris Forsyth ex Seem., nom. inval., Crescentia toxicaria Tussac, nom. illeg., Dendrosicus latifolius (Mill.) A. H. Gentry, Dendrosicus saxatilis Raf., Enallagma cucurbitina (L.) Baill. ex K. Schum., Enallagma latifolia (Mill.) Small, Enallagma obovata (Benth.) Baill. ex K. Schum.
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Amphitecna latifolia
Rozšíření: Těžiště areálu leží ve Střední Americe od Mexika po Panamskou šíji, vyskytuje se i na Floridě, Antilách, v Kolumbii a Venezuele.
Ekologie: Provází písčitá mořská pobřeží a okraje vegetace mangrove.
Amphitecna latifolia
Popis: Stálezelený stromek s křivolakými větvemi, dorůstající výšky až 10 m; kmen může mít až 18 cm v průměru; borka je světlá; letorosty jsou většinou hranaté. Listy jsou střídavé až téměř vstřícné, řapíkaté, obvejčité, 6–21,5 cm dlouhé a 3–12,5 cm široké, kožovité, lysé, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu obvykle zašpičatělé; žilnatina je silná, světlá. Květy jsou jednotlivé nebo po 2–3; květní stopky 2,2–5,5 cm dlouhé; kalich 2,5–3,8 cm dlouhý, dělí se až téměř k bázi; koruna je čtyřčetná, široce zvonkovitá, 3,8–6,2(–8) cm dlouhá a až 4,5 cm široká, světle zelenavá až žlutavá, poněkud hranatá; tyčinek je 5; semeník je svrchní. Plod je dužnatá, vejcovitá až téměř kulovitá bobule, 5–15 cm dlouhá a 7–10 cm široká; má tenké dřevnaté oplodí a uvnitř bílou dužninu se semeny asi 1,5 cm dlouhými.
Využití: Tvrdé vydlabané plody byly používány – podobně u druhů rodu Crescentia – jako nádoby. Dužnina a semena jsou jedlé.
Amphitecna latifolia
Amphitecna latifolia
Amphitecna latifolia
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 28. 3. 2009 (Kostarika, NP Manuel Antonio).