Syn.: Rudolfangraecum viguieri (Schltr.) Szlach., Mytnik et Grochocka
Česká jména: větrobýl (Presl 1846)
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Endemit severovýchodního Madagaskaru, vyskytuje se v provinciích Antsiranana, Fianarantsoa a Toamasina.
Ekologie: Roste epifyticky v tropických horských stálezelených lesích, v nadmořských výškách od 900 do 1100 m. Kvete od října do listopadu.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou zhruba 25–30 cm dlouhou. Listy vyrůstají ve dvou řadách, jsou střídavé, řemenovité, 6–14 cm dlouhé a 0,8–1,2 cm široké, kožovité. Květy jsou poměrně velké, jednotlivé, dlouze stopkaté, žlutozelené až oranžovohnědé s bílým pyskem, vonné, vnější i vnitřní okvětní lístky jsou 5,5–6 cm dlouhé, úzce kopinaté, pysk je obvejčitý, celokrajný, na vrcholu dlouze špičatý, asi 5,5 cm dlouhý a 3,5 cm široký, ostruha je válcovitá, až 10 cm dlouhá, zahnutá. Zřejmě právě tento druh je v rodu barevně nejvýraznější – další druhy jsou povětšinou bílé nebo nažloutlé – byť jsou jeho barvy ve své intenzitě poměrně proměnlivé. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Stejně jako všechny další orchideje je i tento druh chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Využití: Tato exoticky vyhlížející rostlina se s oblibou pěstuje v kultuře, je však údajně dosti citlivá na narušení kořenového systému.
Poznámka: Rod Angraecum je velmi početný a morfologicky dosti pestrý, zahrnuje na 220 většinou epifytických, vzácněji i litofytických druhů. V rámci rodu se podle hlavních morfologických znaků rozlišuje 15 sekcí, zde představovaný druh je řazen k sekci Humblotiangraecum.
René Viguier (1880–1931), na nějž odkazuje druhové jméno této rostliny, byl francouzský botanik.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 10. 2016 (Madagaskar, Réserve spéciale d’Analamazaotra a Parc national d’Andasibe-Mantadia).