Syn.: Annona excelsa Kunth, Annona humboldtiana Kunth, Annona humboldtii Dunal, Annona laevis Kunth, Annona longifolia Sessé et Moç., Annona lutescens Saff., Annona riparia Kunth
Česká jména: láhevník síťovaný (Presl 1846), anona síťovaná (Mareček 1994)
Čeleď: Annonaceae Juss. – anonovité
Rozšíření: Pochází zřejmě ze Střední Ameriky, uvádí se jako původní v Belize a Guatemale, ale přesný původ není znám. Dnes se pěstuje prakticky ve všech tropických oblastech.
Ekologie: Roste v tropech a subtropech, snáší poklesy teplot až na 2–3 °C (při poklesu teplot shazuje listy), prosperuje především v územích s vyššími ročními srážkovými úhrny; nesnáší déletrvající sucho. Vyžaduje živinami dobře zásobené hlubší půdy.
Popis: Stálezelený nebo poloopadavý, až 10 m vysoký strom. Listy jsou střídavé, na větvích dvouřadě uspořádané, kopinaté, 10–20 cm dlouhé a 2–7 cm široké, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé. Vonné květy vyrůstají nejčastěji přímo z kmene, jsou asi 3 cm dlouhé, tvoří je 6 okvětních lístků, z nichž 3 jsou velké, masité, žlutozelené a 3 velmi drobné. Tyčinek je mnoho, gyneceum tvoří větší počet volných plodolistů, které za zralosti navzájem srůstají a vytvářejí až 8–16 cm dlouhý a 100–250 g těžký nepravý plod. Tento plod je žlutavý až hnědavý, na povrchu s jemně naznačenými šupinami, jeho dužnina je smetanově bílá, šťavnatá, ale poněkud tužší než u ostatních anon, sladkokyselá a obsahuje 55–75 černých, asi 1,2 cm velkých semen.
Využití: Patří k nejoblíbenějším a nejchutnějším druhům tropického ovoce, zpravidla se konzumuje čerstvé. Jako všechny anonovité plody špatně snáší transport, protože se snadno otlačí a pak zahnívají. Pěstuje se v řadě odrůd, které se liší velikostí plodů i jejich barvou.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. 9. 2008 (Réunion, St. Leu, Les Colimacons) a 13. a 14. 2. 2011 (Seychely, ostrov Praslin, Anse Volbert a Anse Lazio).