Syn.: Aristolochia abyssinica Klotzsch, Aristolochia bracteata Retz., Aristolochia crenata Ehrenb. ex Duch., Aristolochia kotschyi Hochst. ex A. Rich., Aristolochia mauritiana Pers., Aristolochia maurorum Klotzsch, nom. illeg., Aristolochia sempervirens Forssk., nom. illeg.
Čeleď: Aristolochiaceae Juss. – podražcovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem v tropické Africe – byl zaznamenán na západě kontinentu ještě v Burkině Faso, na východě se vyskytuje od Egypta až po Tanzánii. V Asii roste na Arabském poloostrově, dále v Pákistánu, Indii a na Srí Lance.
Ekologie: Roste v různých typech travnaté a křovinaté savany, zejména v galeriových porostech kolem řek a ve vyschlých vádí, často na písčitých sedimentech nebo na lávových polích. Vystupuje do nadmořských výšek kolem 900 m.
Popis: Vytrvalá, nepříjemně páchnoucí bylina s poléhavými, rýhovanými, lysými lodyhami. Listy jsou dvouřadé, řapík je 1,5–3 cm dlouhý, čepel je široce vejčitá, 3–7 cm dlouhá i široká, na rubu sivá, na bázi střelovitá až srdčitá, na okraji zvlněná a vroubkovaná, na vrcholu tupá. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí velkých, okrouhlých, 1–1,3 cm dlouhých listenů; květní stopka je 0,5–1 cm dlouhá; okvětí je trubkovité, nepravidelně pyskaté, 2,5–4 cm dlouhé, prohnutá trubka a část ústí bez pysku je na vnější straně lysá, zelenavá, pysk je na líci chlupatý, tmavočervený; tyčinek je 6, přisedlých, srůstají v gynostegium; semeník je spodní. Plody jsou lysé, krátce válcovité tobolky s 12 rýhami, 2–3 cm dlouhé, s mnoha tmavými plochými semeny.
Využití: Celá rostlina má velmi hořkou chuť, v lidovém léčitelství se využívala jako prostředek proti cizopasným červům nebo při zažívacích obtížích, také vyvolává potraty, při vnějším použití zmírňuje následky bodnutí štírem.
Fotografováno dne 30. 9. 2015 (Omán, gov. Muscat, Wádí Dayqah).