ARTEMISIA VERLOTIORUM Lamotte – pelyněk Verlotů / palina Verlotovcov

Syn.: Artemisia leptostachya DC., nom. illeg., Artemisia selengensis Turcz., Artemisia vulgaris f. angustisecta Fiori, Artemisia verlotorum Lamotte, orth. var., Artemisia vulgaris var. aromatica Sacc., Artemisia vulgaris subsp. selengensis Thell., Artemisia vulgaris var. suaveolens Bég.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Artemisia verlotiorum

Rozšíření: Domovem tohoto pelyňku je východní Asie: původní areál se zřejmě rozkládá na většině území Číny a na Tchaj-wanu; někteří badatelé jej udávají i z dalších východoasijských zemí. V průběhu 19. století byl zavlečen do Evropy (popsán byl z Francie) a postupně se rozšířil zejména ve Středozemí, kde je dnes velmi hojný, ale i v severní Africe, v Turecku a na Blízkém východě. Podchycen byl i výskyt v Jižní Americe a v Austrálii.
V ČR byl poprvé doložen v roce 1947 v Praze, dodnes se zde místy vyskytuje, zejména v okrasných výsadbách; opakovaně byl zjištěn např. i v Olomouci a v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Ze Slovenska pocházejí první ověřené nálezy teprve z roku 2019 z Bratislavy. Lze očekávat, že se v budoucnu objeví i na dalších místech.

Ekologie: Stanovištěm jsou narušované trávníky, v místech druhotného výskytu zejména deponie zeminy, rumiště a okraje komunikací, místy se šíří jako „černý pasažér“ v okrasných výsadbách. Typickým znakem je velmi pozdní doba kvetení (ve střední Evropě obvykle říjen), což znamená, že se zde nažky většinou nestačí vyvinout, takže na severním okraji sekundárního areálu se druh šíří jen vegetativně, fragmenty oddenků.

Artemisia verlotiorum

Popis: Vytrvalá silně aromatická bylina s dlouze plazivými oddenky; lodyha je přímá, 70–180 cm vysoká, mělce podélně žlábkovaná. Dolní lodyžní listy jsou přisedlé, 1–2krát peřenodílné, v obrysu vejčité, až 14 cm dlouhé, mají 4–6 párů vstřícných úkrojků posledního řádu, které jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, 4–5(–9) cm dlouhé a 0,5–0,8(–1,3) cm široké, pozvolna zúžené v ostrou špičku; střední a horní lodyžní listy jsou méně členěné, nejvyšší jsou 3klanné až celistvé. Úbory tvoří úzce jehlancovitou latu, jsou 3,5–4,2 mm dlouhé a 2,4–3 mm široké; zákrov je elipsoidní až úzce vejcovitý, 3–4řadý, zákrovní listeny jsou zelenavé, suchomázdřitě lemované; okrajové květy (3–6) jsou samičí, s niťovitě trubkovitou, bledou, asi 1,5 mm dlouhou korunou, uprostřed jsou (v poštu 8–18) květy oboupohlavné, nálevkovité, asi 2,5 mm dlouhé. Nažky jsou elipsoidní až obvejcovité.

Záměny: Velmi podobný pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) kvete asi o měsíc dříve a vyznačuje se větvenou kořenovou hlavou a nanejvýš kratičkými výběžky (tvoří tedy trsy), zatímco A. verlotiorum díky dlouhým podzemním výběžkům vytváří často rozsáhlé polykormony s navzájem oddálenými lodyhami.

Využití: Je používán čínskou tradiční medicínou.

Poznámka: Druh byl poprvé zjištěn v 19. století ve střední Francii (jméno dostal po objevitelích, bratřích Verlotových) a dlouho se nevědělo, odkud vlastně pochází. V současnosti se v jižní Evropě velmi intenzivně šíří a bylo zaznamenáno dokonce křížení s černobýlem. Naproti tomu v Česku je odkázán pouze na šíření fragmentovanými oddenky při transportech zeminy a převozu sadbového materiálu okrasných rostlin. Ve východní Asii se však vyskytuje větší počet podobných druhů a dnes není jisté, v kterých částech je druh skutečně původní.

Artemisia verlotiorum
Artemisia verlotiorumArtemisia verlotiorum
Artemisia verlotiorum
Artemisia verlotiorum

Fotografováno dne 10. 10. 2019 (Slovensko, Bratislava).