Syn.: Astragalus africanus Bunge, Astragalus atlanticus (Ball) Ball, Astragalus marianorum Sennen, Astragalus narbonensis Gouan, Tragacantha alopecuroides (L.) Kuntze, Tragacantha atlantica (Ball) Kuntze, Tragacantha narbonensis (Gouan) Kuntze
Česká jména: kozinec psárkovitý (Kubát 2002)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Astragalus alopecuroides
Rozšíření: Západomediteránní druh, roste v jižním, středním a východním Španělsku a zasahuje i do jižní Francie, také se vyskytuje v Maroku a Alžírsko. Kdysi byl snad zavlečen nebo vysazen i v Čechách (Praha-Hlubočepy).
Ekologie: Roste v rozvolněné mediteránní vegetaci na podkladech z vápence, sádrovce i kyselých křemičitých hornin, v nadmořské výšce 700–1300 m.
Astragalus alopecuroides
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhami 15–75 cm vysokým, obvykle chlupatými; chlupy na rostlině jsou dvouramenné, bílé. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s 12–20 jařmy, 10–20 cm dlouhé; řapík je až 6 cm dlouhý; lístky jsou podlouhlé až vejčité, 14–17 mm dlouhé a 5–7 mm široké, na líci lysé, na rubu většinou hustě chlupaté, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené; palisty jsou 9–20 mm dlouhé, chlupaté, přirostlé k bázi řapíku. Květenství jsou husté kulovité hrozny na stopkách až 2 cm dlouhých; listeny jsou nitkovité, 7–12(–15) mm dlouhé; kalich je trubkovitý, 11–17 mm dlouhý, hustě bíle vlnatě chlupatý, jeho zuby jsou o něco delší než trubka; koruna je světle žlutá, lysá, pavéza je vejčitá, 2–2,8 cm dlouhá, křídla jsou o něco kratší než člunek. Plody jsou v obrysu široce vejcovité zploštělé lusky, 1,1–1,3 cm dlouhé a 0,7–1,2 cm široké, hustě dlouze chlupaté.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii zákonem chráněný druh.
Astragalus alopecuroides
Astragalus alopecuroides
Astragalus alopecuroides
Astragalus alopecuroides
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich dne 19. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).