Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Astragalus hirticalyx
Rozšíření: Vyskytuje se na nevelkém území ve východní Anatolii v Turecku a v přilehlých částech severozápadního Íránu.
Ekologie: Provází travnaté a kamenité stráně v nadmořské výšce 1700–3350 m.
Astragalus hirticalyx
Popis: Polokulovitý keřík; celá rostlina je pokryta jednoduchými chlupy. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, 3–6 cm dlouhé, s 5–9 jařmy, vřeteno je zakončené trnem; lístky jsou úzce kopinaté, 1–2 cm dlouhé, hustě stříbřitě hedvábitě chlupaté, celokrajné, na vrcholu ostnitě špičaté; palisty jsou kopinaté, do poloviny srostlé. Květenství jsou husté vejcovité hlávky; listeny jsou lysé, kratší než kalich; kalich je 1,3–1,7 cm dlouhý, zprvu trubkovitý, dlouze bíle odstále chlupatý, zuby jsou 7–9 mm dlouhé, za plodu se poněkud nafukuje; koruna je růžovofialová, pavéza je 1,4–2,3 cm dlouhá. Plodem je lusk.
Poznámka: Patří do skupiny pichlavých kozinců, které mají těžiště areálu v plošinách na anatolsko-íránském pomezí; nejpodobnější je Astragalus persicus, který má strbouly protáhlejší, na delších stopkách.
Astragalus hirticalyx
Astragalus hirticalyx
Fotografovala Eva Rencová, dne 2. 6. 2013 (Turecko, Erzurum, průsmyk Ağzıaçık Geçidi).