Biologická klasifikace: Animalia, Reptilia, Testudines, Testudinidae
Syn.: Asterochelys radiata Bour, 1980; Geochelone radiata Kuchling, 1989; Testudo coui Daudin, 1802; Testudo desertorum Grandidier, 1869; Testudo hypselonata Bourret, 1941; Testudo madagascariensis Duméril et Bibron, 1835; Testudo radiata Shaw, 1802
Česká jména: želva paprsčitá
Anglická jména: Radiated tortoise

Astrochelys radiata, želva paprsčitá
Astrochelys radiata, želva paprsčitá

Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se v poměrně úzkém pásu na jihozápadním pobřeží ostrova, k severu zasahuje až k obci Morombe.

Způsob života: Žije na písečných pobřežních dunách a v xerofilních porostech trnitého buše, v němž dominují rostliny z čeledí Didiereaceae a Euphorbiaceae. Jedná se tedy o druh terestrický, vzdálenost výskytu tohoto druhu od mořského pobřeží zpravidla nepřekračuje 100 km.
Je to býložravec, konzumuje ve většině travnatou vegetaci, ale i sukulenty, včetně invazivních opuncií. Občas však nepohrdne ani potravou živočišnou.
Samice klade v průběhu roku zhruba tři snůšky o 1–5 vejcích. Délka života těchto želv se pohybuje kolem 100 let.

Popis: Délka krunýře dospělých samic dosahuje 24–36 cm, samci jsou o něco větší, 28–40 cm dlouzí, jejich hmotnost může dosahovat až 16 kg. Krunýř je poměrně vysoký a silný, tvoří jej vyvýšené hrboly jednotlivých štítů, které jsou tmavé, uprostřed se žlutou skvrnou a zároveň zdobené žlutavou paprsčitou kresbou. Končetiny jsou krátké, žlutavé, ocas samců je delší než u samice.

Ohrožení a ochrana: Dříve býval tento druh na jihu Madagaskaru poměrně hojný, jeho početnost však výrazně poklesla, na řadě lokalit mu hrozí vyhynutí. Želvy neohrožují ani tak místní domorodci – pro ty je totiž želva spojena s tabu, její maso nekonzumují. Loví ji však přistěhovalci z jiných částí ostrova, je také předmětem nelegálního obchodu zahraničního. Červený seznam IUCN (2008) proto řadí želvu paprsčitou ke kriticky ohroženým druhům (CR), je chráněna mezinárodní obchodní úmluvou CITES.

Poznámka: Exempláře na našich snímcích pocházejí z chovu u císařského paláce ve vídeňském Schönbrunnu; jen nedaleko od proslulého a velmi elegantního palmového skleníku tu stojí i o něco méně často fotografovaný tzv. „pouštní dům“ (Wüstenhaus), který schraňuje rostliny a některé živočichy z aridních oblastí celého světa. Zda tento druh želvy měl v oblibě i poslední rakouský císař a český král, s jistotou nevíme, ale vzhledem k tomu, že želva paprsčitá určitě patří k nejkrásnějším želvám světa, jsme ochotni náklonnosti dávné císařsko-královské rodiny k těmto zvířatům věřit.

Astrochelys radiata, želva paprsčitá
Astrochelys radiata, želva paprsčitá
Astrochelys radiata, želva paprsčitá

Fotografováno dne 12. 9. 2019 (Rakousko, Vídeň, Schönbrunn, Wüstenhaus).