Syn.: Azolla imbricata (Roxb.) Nakai
Čeleď: Salviniaceae Martinov – nepukalkovité

Azolla pinnata

Rozšíření: Areál zahrnuje tropickou Afriku, Asii a Austrálii, někteří badatelé rozlišují na každém z kontinentů samostatnou subspecii. Zde představené rostliny by měly odpovídat subsp. asiatica, která by se měla odlišovat méně kompaktním vzrůstem a megasporangii s delšími, podlouhlými nízkými hrbolky. Není vyloučeno, že v části areálu je zavlečená, tak např. v Japonsku a na Novém Zélandu.

Ekologie: Vzplývavá rostlina na hladině rybníků, kanálů a rýžových polí. Velmi rychle se vegetativně rozmnožuje; nesnáší však poklesy teploty pod bod mrazu. V dutinách listů žijí symbiotická sinice Anabaena azollae, která v anaerobním prostředí dutinek fixuje vzdušný dusík a tvoří amonné ionty, které je rostlina schopná dále využít.

Azolla pinnata

Popis: Velmi drobná plovoucí kapradina vejčitého nebo trojúhelníkovitého tvaru; oddenek je horizontální, zdánlivě dichotomický; kořeny jsou tenké, směřují dolů. Listy jsou přisedlé, střídavé, střechovitě dvouřadě uspořádané, asi 1 mm dlouhé, čepel je hluboce rozdělená na 2 části: hřbetní je na hladině, podlouhlá až vejčitá, zelená, postupně červenající, hustě papilnatá (papily umožňují nesmáčivost), na okraji bezbarvá, břišní část je menší, ponořená, mušlovitého tvaru, často bezbarvá a průsvitná. Sporangia jsou uspořádány v jednopohlavných sporokarpech, které vyrůstají v párech na bázích postranních větví; mikrosporokarpy (samčí) jsou větší, kulovité nebo hruškovité, dlouze stopkaté, na vrcholu krátce zobanité, každý obsahuje 64 mikrospór; mikrospory nesou 5–8 výrůstků s několika hedvábitými chloupky na povrchu. Megasporokarpy (samičí) jsou drobné (asi 5krát menší než samčí), elipsoidní, na vrcholu dlouze zobanité, obsahují jedinou funkční megaspóru; megaspóry nesou na vrcholu kuželovitou strukturu (analogie ostěry) ukrývající 2 řady bezbarvých buněk, z nichž dolní tvoří 6 a horní 3 buňky, mezi nimi bývá kolonie symbiotických sinic.

Využití: Oblíbená rostlina sloužící k zelenému hnojení rýžových polí. Při ideálních podmínkách dokáže populace azoly zdvojnásobit biomasu během 3–5 dnů a zhruba za měsíc je schopna v rýžovišti vytvořit souvislou vrstvu. Poté se voda z políčka vypustí a azoly jsou zapracovány do půdy před znovunapuštěním vody a výsadbou rýžových sazenic.

Poznámka: Do rodu Azolla je v současnosti řazeno celkem šest velmi podobných druhů (POWO 2020), rozšířených převážně v tropech. Snadno se šíří vodními ptáky, ale občas se pěstují i v akváriích a z nich byly zaznamenány úniky (resp.) do volné přírody i v ČR a na Slovensku. Zřejmě se týkají druhu Azolla filiculoides, který se liší tvarem mikrospór i megaspór.

Azolla pinnata
Azolla pinnata
Azolla pinnata
Azolla pinnata

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 2. 2020 (Filipíny, Luzon, Ohaj a Batad).