Syn.: Laretia acaulis (Cav.) Gillies et Hook., Mulinum acaule (Cav.) Pers., Selinum acaule Cav.
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky, kde roste ve střední části Chile v regionech Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins, Maule a Bío Bío; v Argentině s jistotou jen v provincii San Juan.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité svahy a sutě s nezapojenou vegetací. Lokality leží v nadmořské výšce od 1800 do 3500 m.
Popis: Kompaktní polštářovitý polokeřík s dřevnatou bází, dorůstá výšky 5 cm. Listy jsou střídavé, uspořádané v růžicích, na bázi pochvaté; čepel je úzce kosníkovitá, 1,5–2,5 cm dlouhá, na bázi pozvolna zúžená, celokrajná, na vrcholu tupě špičatá. Květenství je koncový okolík, tvořený 6–10 květy; květy jsou oboupohlavné; kališní lístky jsou tvořeny 5 drobnými zoubky; korunní lístky jsou žluté; tyčinek je 5; semeník je svrchní. Plodem je zploštělá, nápadně veliká, v obrysu široce eliptická dvounažka asi 1 cm dlouhá a 1,2 cm široká, na hřbetě s 2 výraznými křídly.
Poznámka: V nedávné době byl rod Laretia, kam byl tento druh tradičně řazen, na základě molekulárně biologických znaků zahrnut do šířeji chápaného rodu Azorella. V tomto rodu však nemůže tento druh mít druhové jméno acaulis, protože jméno Azorella acaulis je dávno obsazeno pro zcela jiný druh, který se však dnes zařazuje do rodu Huanaca jak Huanaca acaulis.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 15. 2. 2019 (Chile, reg. Santiago, okolí Baños Morales).