Syn.: Azorella albida Phil., Azorella caespitosa Cav., Azorella gilliesii (Hook.) Hook. et Arn., Azorella rahmeri Phil., Azorella trifuscata Hook., Azorella utriculata Griseb., Bolax gilliesii Hook., Bolax trifurcata (Pers.) Spreng. ex Steud., Chamitis tricuspidata Gaertn., Chamitis trifurcata Gaertn., Fischera caespitosa (Cav.) Spreng.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité

Azorella trifurcata

Rozšíření: Druh jižní části Jižní Ameriky, vyskytuje se na chilsko-argentinském pomezí, od chilského regionu Atacama a argentinské provincie San Juan na severu až po Ohňovou zemi na jihu, je uváděn rovněž z Falklandských ostrovů.

Ekologie: Roste v patagonské i andské stepi, na kamenitých a skalnatých svazích, na březích vodních toků, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3000 m. Kvete od listopadu do dubna.

Azorella trifurcata

Popis: Vytrvalá bylina vytvářející kompaktní podušky stálezelených listových růžic. Listy jsou nahloučeny na vrcholku krátkých lodyh, jsou přisedlé nebo řapíkaté, klínovité až obvejčité, 6–15(–30) mm dlouhé a 2–5 mm široké, dužnaté, tuhé, lysé nebo vzácněji i brvité, (2–)3laločné, jednotlivé laloky jsou trojúhelníkovité, 1–4 mm dlouhé, na vrcholu špičaté nebo tupé. Květenství je okoličnaté, 5–14květé, jeho stopka je 3–25 mm dlouhá; květy jsou nažloutlé, se stopkami 3–10(–15) mm dlouhými; kališní cípy jsou drobné, korunní lístky jsou až 1,5 mm dlouhé. Plody jsou vejcovité dvounažky, až 3 mm dlouhé.

Využití: Nezřídka se tyto rostliny objevuji též ve středoevropských zahradách, jsou vysazovány jako zajímavé skalničky. Ze všech jihoamerických azorel je to jistě nejčastěji pěstovaný i nejsnadněji kultivovatelný druh.

Azorella trifurcata
Azorella trifurcata

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).