BACCHARIS GRANDICAPITULATA Hieron. – pomíšenka

Syn.: Baccharis grandicapitulata var. subdentata Hieron.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Baccharis grandicapitulata

Rozšíření: Vyskytuje se v horských oblastech Ekvádoru a Peru, zda proniká i do Bolívie, není zcela jisté. Spojení tohoto druhu s bolívijským druhem Baccharis darwinii, které sugerují některé současné mezinárodní botanické databáze, se nám jeví jako těžko pochopitelné, tyto dva druhy jsou totiž morfologicky výrazně odlišné a prakticky naprosto nezaměnitelné.

Ekologie: Roste v horských údolích, v křovinách i čihoulových lesích, často na morénách, v suti, v nadmořských výškách zhruba od 2800 až do 4500 m.

Baccharis grandicapitulata

Popis: Bohatě větvený keř, 120–200 cm vysoký, s větvemi v průřezu tupě hranatými až skoro okrouhlými, šedohnědými, lysými. Listy jsou střídavé, s řapíkem nanejvýše 5 mm dlouhým a čepelemi obvejčitými až podlouhle obvejčitými, nanejvýše 4–4,5 cm dlouhými a 2,5 cm širokými, dužnatými, na líci lysými, lesklými, na rubu žláznatě tečkovanými, celokrajnými nebo s 1–2 nevýraznými zuby, na vrcholu zaokrouhlenými či tupými. Květenství je hroznovité až téměř chocholičnaté, úbory jsou stopkaté, vyrůstají z úžlabí listenů i horních listů; zákrovy jsou zvonkovité, zákrovní listeny v několika řadách, čárkovité, až 6 mm dlouhé; květy jsou jednopohlavné, trubky až 6 mm dlouhé, bělavé. Plodem je nažka s chmýrem.

Využití: Podobně jako řada dalších druhů tohoto rodu, sbírají se i tyto andské keře k léčitelským úkonům.

Baccharis grandicapitulata
Baccharis grandicapitulata
Baccharis grandicapitulata
Baccharis grandicapitulata
Baccharis grandicapitulata

Fotografovala Věra Svobodová, dne 17. 9. 2015 (Peru, Parque Nacional Huascarán).