Čeleď: Acanthaceae – paznehtníkovité
Rozšíření: Endemit malinkého území v jižní části Ománu (Dhofar); je znám z 4–5 lokalit v prostoru mezi sídly Mughsayl a Ajdarawt východně od města Salalah.
Ekologie: Roste na kamenitých místech v řídkých porostech kadidlovníku Boswellia sacra, na navštívené lokalitě také s dračincem Dracaena serrulata. Lokality leží zčásti nevysoko nad hladinou moře, ale nejvýše položené naleziště se nachází v nadmořské výšce téměř 1000 m.
Popis: Nízký ostnitý keřík vysoký 40–50 cm, někdy poléhavý nebo vystoupavý; větvičky jsou světle šedohnědé, kratičce chlupaté. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, vejčité až téměř okrouhlé, 0,4–1,7 cm dlouhé a 0,3–1,1 cm široké, krátce hustě šedě chlupaté, celokrajné, na vrcholu s nasazenou, 0,5–1 mm dlouhou ostrou špičkou; listy na postranních fertilních větvičkách mají velmi redukovanou čepel, jsou až 2,8 cm dlouhé a jen 1,5–3 mm široké, na okraji s 2–3 páry trnů až 5 mm dlouhých, na vrcholu s ostnem dlouhým až 2 cm. Květenství je hustý úžlabní vijan; listeny jsou podobné ostnitým listům; listence jsou až 3,5 cm dlouhé a 0,8 cm široké, s 5–11 páry kratších postranních a jedním dlouhým koncovým ostnem; kalich je hluboce rozeklaný do 4 cípů, z nich jsou horní a dolní velmi široké, s 8–10 páry postranních trnů, horní i s dlouhým koncovým trnem dolní bez něj, postranní cípy jsou čárkovité; koruna je téměř pravidelná, řepicovitá, bílá, po odkvětu modrající, s trubkou 3,5–5 cm dlouhou a ploše rozloženými, obvejčitými, až 1,2 cm dlouhými cípy; funkční tyčinky jsou 2; semeník je svrchní, dvoupouzdrý. Tobolky jsou elipsoidní, až 1,4 cm dlouhé, obsahují 4 semena.
Poznámka: Rostliny tohoto druhu byly poprvé sbírány v roce 1984, podruhé v roce 1989, v obou případech byly určeny jako Barleria acanthoides. Znovu byly nalezeny v průběhu italských botanických expedic do Dhofaru v letech 2001–2007 a teprve v roce 2011 popsány jako nový taxon.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, mezi Mughsayl a Aydarawt).