Syn.: Batrachium baudotii F. W. Schultz, Batrachium confusum (Gren. et Godr.) Le Jol., Batrachium marinum Fr., Batrachium petiveri (W. D. J. Koch) F. W. Schultz, Ranunculus aquatilis var. symei Hooker et Arn., Ranunculus confusus Gren. et Godr., Ranunculus dubius Freyn, Ranunculus friesii Beurl., Ranunculus gelertii E. H. L. Krause, Ranunculus heterophyllus subsp. baudotii (Godr.) Moore et More, Ranunculus kochii Beurl., Ranunculus leontinensis Freyn, Ranunculus marinus (Fr.) Hartm., Ranunculus obtusiflorus (DC.) Moss., Ranunculus peltatus subsp. baudotii (Godron) Meikle ex C. D. K. Cook, Ranunculus petiveri W. D. J. Koch (p. p.), Ranunculus trichophyllos Loscos
Česká jména: lakušník trojdílný (Dostál 1989), lakušník Baudotův (Hejný et Slavík 1988)
(Dostál 1989)
Slovenská jména: močiarka Baudotova (Futák 1982)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Centrum rozšíření druhu je v přímořských oblastech západní Evropy, od Portugalska až po Botnický záliv a ruské Pobaltí. Poněkud vzácněji je znám z pobřežních oblastí celého evropského mediteránu a ze severozápadní Afriky. Vzácně se objevuje i ve vnitrozemních oblastech Evropy, kde je rozšíření dosud nedokonale známé (z vnitrozemských států byl druh nalezen v Rakousku, Maďarsku, ČR a SR).
V České republice je s jistotou znám z jižní Moravy (nyní velmi vzácně) a Polabí (Hořátev a pískovny u Obědovic), recentně byl zjištěn poměrně hojný výskyt na Podbořansku; starší údaje vyžadují kritickou revizi. Na Slovensku je udáván velmi vzácně z nejteplejších oblastí.
Ekologie: V přímořských oblastech roste nejčastěji v brakické vodě v mokřadech, tůních a periodických vodních plochách při pobřeží moře, ve fjordech, při ústí řek apod. U nás roste v minerálně bohatých tvrdých vodách, zejména v zatopených pískovnách a lomech, rybnících a nádržích, na Moravě i v čerstvě vybagrovaných kanálech; z Polska je znám také z krasového pramene. Druh osidluje lokality v raném stadiu sukcese, kdy má voda již dostatek živin, ale přitom je stále čistá a bez konkurence řas a méně náročných makrofyt; proto se na svých lokalitách většinou neudrží více než několik málo let, přestože při vhodných podmínkách bývá výskyt masový. Díky své robustnosti roste až do hloubek cca 3 m. Kvete od května do srpna.
Popis: Jednoleté nebo vytrvalé vodní byliny, ve vodním prostředí s prodlouženými lodyhami, terestrické formy trsnaté s lodyhami zkrácenými. Palisty širší než dlouhé, k řapíku přirostlé cca do 1/2 výšky, na okrajích zaokrouhlené. Listy střídavé, dvojího typu: plovoucí lupenité listy jen někdy přítomné, až 3 cm široké, čepel 3(–5)klaná až –sečná, obvykle více než z poloviny směrem k bázi členěná v úkrojky delší než široké, hluboce zubaté, někdy až řapíčkaté, báze čepele kolmo uťatá až klínovitě vykrojená; niťovité listy vždy přítomné, s úkrojky nepravidelně do prostoru uspořádanými, listy sterilních větví často velmi dlouhé a mohutné; občas se vyskytnou i listy přechodného typu. Kališní lístky 2,5–4,5 mm dlouhé, na špičce obvykle modře zbarvené; korunní lístky 5,5–11 mm dlouhé, bílé, na bázi žluté; val kolem jamky nektaria půlměsíčitý, okrouhlý nebo hruškovitý, často přechodného charakteru, při pohledu zboku zkosený; tyčinek 10–20. Plodní stopky až 15 cm dlouhé, silně nazpět ohnuté, delší než příslušný lodyžní článek. Květní lůžko za plodu vejcovité, hustě chlupaté; nažek v plodenství (16–)33–39(–60), nažky lysé nebo řídce chlupaté, 1,0–1,4 mm dlouhé, po usušení s úzkým křídlatým lemem.
Záměny: Lakušník Baudotův je mimořádně proměnlivý druh. V poslední době se ukazuje, že většina diakritických znaků udávaných v literatuře není spolehlivá a vyžaduje revizi. Nejlépe se druh odliší pomocí lupenitých listů, které jsou obvykle charakteristicky trojklané až trojsečné, někdy dokonce trojdílné; podobně vypadající listy může ojediněle vytvořit i lakušník vodní (Ranunculus aquatilis), vždy se však jedná jen o jednotlivé listy a nikoli charakter celé populace. Bohužel velmi časté jsou populace, které plovoucí listy vůbec netvoří. Jako další rozlišovací znak je možné použít za plodu prodloužené, vejcovité květní lůžko (mnohdy je však tento znak špatně pozorovatelný, neboť při oloupání nažek dojde k poškození květního lůžka) a křídlaté nažky (křídlo je však patrné většinou až v suchém stavu a pod binokulární lupou). Druh je v terénu nápadný velmi dlouhými, silně nazpět zakřivenými plodními stopkami, celkovou robustností a často velmi dlouhými úkrojky listů sterilních větví (někdy až připomínají listy druhu Ranunculus penicillatus, který ale roste pouze v tekoucí vodě).
Ohrožení a ochrana: V ČR kriticky ohrožený druh (C1b), ve stejné kategorii chráněný i zákonem (§1). Na Slovensku je hodnocen jako zranitelný (VU), i zde je chráněn zákonem.
Poznámka: K problému rodového pojetí viz poznámka u druhu Ranunculus aquatilis.
Fotografováno dne 4. 7. 2014 (Česko, Podbořansko, kaolinové lomy v okolí obce Buškovice).