Syn.: Bellis coerulescens Coss. et Balansa, orth. var.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Bellis caerulescens
Rozšíření: Endemit Maroka, vyskytuje se v severoafrickém pohoří Atlas, a to jak ve Vysokém Atlasu, tak ve Středním Atlasu i Antiatlasu.
Ekologie: Roste na kamenitých a skalnatých svazích, v přistíněných skalních štěrbinách, na prameništích a na březích horských vodních toků, v nadmořských výškách od 1000 až do 3500 m.
Bellis caerulescens
Popis: Vytrvalá bylina, v květu 15–20 cm vysoká, s přízemní růžicí listů, které jsou dlouze řapíkaté, vejčité až skoro okrouhlé, čepele dosahují až 2 cm v průměru, na bázi jsou uťaté až mělce srdčité, celokrajné nebo oddáleně a mělce zubaté, na vrcholu zaokrouhlené nebo tupé, jemně chlupaté. Stvol je přímý, na jeho vrcholu vyrůstá jediný úbor; zákrov je polokulovitý, zákrovní listeny jsou jemně chlupaté; jazykovité květy jsou samičí, liguly jsou úzce eliptické, lehce namodralé či narůžovělé, trubkovité květy jsou oboupohlavné, žluté. Plodem je nažka bez chmýru.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2010) klasifikuje tento druh z hlediska ohrožení jako méně dotčený (LC).
Poznámka: Rod Bellis zahrnuje v současnosti asi 14 druhů, centrem jejich diverzity je mediteránní Afrika.
Bellis caerulescensBellis caerulescens
Bellis caerulescens
Fotografoval Mário Duchoň, dne 30. 3. 2012 (Maroko, Vysoký Atlas, Ijjoukak).