Bedřich Karel Eugen Všemír hrabě Berchtold z Uherčic (Friedrich von Berchtold) se narodil dne 25. října 1781 ve Stráži nad Nežárkou, zemřel 3. dubna 1876 v Buchlovicích. Byl praktickým lékařem s výrazným zájmem o botaniku a přírodní vědy obecně, filantrop.
Pocházel ze šlechtické rodiny, vlastnil velkostatek v Tučapech u Tábora, rodu patřil také hrad Buchlov a zámek Buchlovice. Samotný Bedřich vystudoval lékařskou fakultu v Praze, promoval zde v roce 1804.
Už v roce 1819 se svou „rukou štědrou“ zasloužil o vydání spisu Flora Čechica bratří Preslů. A od roku 1820 začal vydávat společně s Janem S. Preslem významný český botanický spis Rostlinář (O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář). Ten se skládal celkem ze 49 sešitů, které postupně vycházely až do roku 1835. Snahou obou autorů nebylo jen náležitě vyložit základní teze botaniky, ale v neposlední řadě také vytvořit originální botanické dílo v češtině, rozšířit tak výrazové možnosti češtiny i o botanickou odbornou terminologii.
V roce 1830 opustil svou lékařskou praxi. S oblibou cestoval, jeho cesty vedly Evropou, Blízkým východem, v roce 1846 poznal i Brazílii. Tato cesta do Jižní Ameriky byla nepochybně pozoruhodná, doprovázel přes Atlantik věhlasnou rakouskou cestovatelku Idu L. Pfeifferovou (1797–1858) na její cestě kolem světa. Ovšem zajímavých cest s výjimečnými osobnostmi podnikl více, už třeba v roce 1823 cestoval společně s Janem Preslem do Itálie, kterou tehdy projeli až k Neapoli.
Berchtold spolupracoval na botanických publikacích nejen s Janem S. Preslem, ale i s Karlem B. Preslem, jeho dílem je rovněž Oekonomisch-Technische Flora Böhmens (1836–43), na němž spolupracoval s Wenzlem B. Seidlem, Filipem M. Opizem, Franzem X. Fieberem a Johannem Pfundem. Od roku 1836 byl členem Vlastenecko-hospodářské společnosti, pro kterou přeložil knihu Die Geschichte von Kartoffeln (1842). Když v roce 1851 byla založena přírodovědná společnost Lotos, začala vydávat i německy psaný časopis stejného jména. Jeho prvním redaktorem se stal právě Bedřich Berchtold.
V botanické literatuře se používá u citací jako zkratka jeho jména BERCHT. V IPNI je uveden u 114 záznamů. Nutno říci, že některé z těchto citací na IPNI jsou dodnes sporné – platí to například u citací čeledí Aquifoliaceae Bercht. et J. Presl, Arecaceae Bercht. et J. Presl, Asteraceae Bercht. et J. Presl, Cornaceae Bercht. et J. Presl, Marcgraviaceae Bercht. et J. Presl, Potamogetonaceae Bercht. et J. Presl, všechny tyto citace odkazují právě na Rostlinář těchto autorů. Jejich systematika byla dosti odlišná od dnešní. Rostliny rozdělovali podle největší příbuznosti a podobnosti do větších řadů (nikoli řádů), které dále dělili do čeledí. Jejich koncepci nám může velmi dobře ilustrovat například řad s pořadovým číslem 130, který zahrnoval rostliny spolulůžné (Compositiflorae). Ty se následně třídily do čeledí Veroniaceae, Eupatoriae, Adenostyleae, Tussilagineae, Senecioneae, Astereae, Inulaceae, Anthemideae, Ambrosiaceae, Helianthaceae, Calendulaceae, Arctotideae, Echinopseae, Carlinaceae, Centaureae, Carduaceae a Cichoraceae. „Astry“ zde tedy skutečně najdeme popsány jako naprosto samostatnou čeleď, ovšem celé toto rozdělení naznačuje velmi zřetelně, že se v tomto případě může z dnešního hlediska hovořit spíše o podčeledi, tribu, či podobném ranku, zatímco řad Compositiflorae poměrně dobře odkazuje k čeledi Compositae Adans., tedy Asteraceae Martinov v dnešním smyslu. Podobné je to třeba i v případě řadu 15 zederachovité Meliaceae Juss., ten se zase kryje se stejnojmennou současnou čeledí. A takových shod je v této práci více. Proto je možné jako čeledi v dnešním slova smyslu v Rostlináři chápat zrovna ony řady. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, tak také ne vždy. Zcela určitě je toto taxonomické pojetí na svou dobu pozoruhodné, jistě by si zasloužilo hlubší zájem historiků vědy. Jan Presl později tuto starší klasifikaci poněkud přepracoval, ve svém Rostlinopisu z roku 1846 člení rostliny do tlup (např. dvojděložné), shluků (např. dvojobalné), tříd (např. ložnokvěté), řádů (např. pryskyřníkovité) a podřadí (např. plaménkovité, koniklecovité…).
J. Presl na Berchtoldovu počest pojmenoval v roce 1830 rod Berchtoldia, Poaceae (v současnosti neplatný, rozčleněn do rodů Chaetium, Echinochloa).
