Syn.: Boletus olivaceus Schaeff., Tubiporus calopus (Fr.) Maire – žid
Čeleď: Boletaceae Chevall. – hřibovité
Rozšíření: Vyskytuje se v celé Evropě a na Kavkaze.
Ekologie: Najdeme ho nepříliš často od července do října, většinou v jehličnatých lesích v horských a podhorských oblastech, někdy i v listnatých lesích pod buky a duby.
Popis: Klobouk má 3–20 cm v průměru, v mládí je polokulovitý, později vyklenutý až ploše rozložený. Povrch má olivově šedou až okrově hnědou barvu, je suchý, nejprve sametový, později lysý, nerovný. Má tenký zvlněný okraj. Rourky jsou v mládí světle žluté, později zelenožluté až olivově žluté, u třeně vykrojené, otlačením se zbarvují do modra nebo modrozelena. Póry jsou okrouhlé, drobné, stejně zbarvené jako rourky. Třeň je plný, vysoký 3–15 cm, tlustý 1–4 cm, v mládí hřibovitě břichatý, později kyjovitý až válcovitý, se zúženou spodní částí. Horní část třeně má žlutou barvu se žlutou plasticky vystupující síťkou, dolní je červená až červenohnědá, na bázi až hnědá se stejně zbarvenou síťkou. Oka síťky se směrem dolů zvětšují. Třeň po otlačení modrá. Dužnina je bělavá až nažloulá, na řezu modrá, časem se odbarvuje do špinavě žluté barvy. Vůně je nevýrazná, chuť zpočátku nasládlá, vzápětí výrazně hořká. Výtrusný prach je hnědavý, výtrusy žlutoolivové, vřetenovité, hladké, velké 12–16 × 4,5–5,5 μm.
Záměny: Je možné ho zaměnit za vzácnější nejedlý hřib medotrpký (Boletus pachypus), který ovšem nemá červenou barvu na třeni. Podobný vzhledem je i jedovatý hřib satan (Boletus satanas), který má ale světlejší klobouk a červené póry. Z jedlých hřibovitých hub jsou podobné světle hnědý hřib koloděj (Boletus luridus) s žlutými až oranžovými póry a tmavě hnědý hřib kovář (Boletus erythropus) s červenými póry.
Poznámka: Je nejedlý pro svou odporně hořkou chuť, jedovatost není zatím prokázána.
Fotografováno dne 19. 7. 2008 (Česko, u Horní Blatné).